Proč si zase tohohle nikdo nevšímá? Vždyť je to kouzelný, takový poklidný, kolébavý, línýýý...
Uf, až mě ze sna probrala vzpomínka, u tety jsem si hrávala s takovými dvěma panáčky. Teda, abych byla přesná, jeden byl panáček a druhé panenka, každý na svém malém podstavečku. Když se panáček k panence přiblížil, začala se točit, dalo by se říci, že tančila jak vzteklá. Byla kouzelná, asi jako tady ta dívka v básni. Díky za vzpomínku :-)))*