Dílo #69566
Autor:Okeya
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.04.2015 18:33
Počet návštěv:572
Počet názorů:5
Hodnocení:2 1

Prolog
pro Lucii
Z tropů

půlka měsíce
je přesně v nadhlavníku
nad obzorem visí šikmo kříž

a myšlenky plynou
jak hlasy džungle
ticho, co není tiché

je ve mně místo
které se jednou za sto roků otevře
a všechno začne proudit
dovnitř i ven

vracím se odcházím
a děti mangrovníků
odnese proud

věřím že občas
jedno z nich vzejde
a to mi stačí

nehledám smysl
dívám se vděčně k nebi
jak dlaně manioku


Počet úprav: 4, naposledy upravil(a) 'Okeya', 20.08.2015 21:41.

Názory čtenářů
02.04.2015 09:07
Andrew Maxwell
Je to jen čtenářskej pocit, le cítím, žes tam potřeboval nacpat ty mnagrovy a manioky, al trochu mě to tím ruší.

"je ve mně místo
které se jednou za sto roků otevře
a všechno začne proudit
dovnitř i ven"

To mě baví.
03.04.2015 23:14
aravara
Třetí a poslední by mohly žít bez těch ostatních... je to jen taková ušlechtilá vata pro Lucii... ale za ty dvě patří típek
03.04.2015 23:14
aravara
zapomněl jsem včas...
30.04.2015 16:10
Okeya
Díky vám oběma. Věřím, že by se dala vydestilovat víc. Ale v tu chvíli už na to nebyl čas a teď se mi ji nechce měnit. Uvidím. Třeba časem.
01.05.2015 00:05
aravara
Okeya napsal(a):
Díky vám oběma. Věřím, že by se dala vydestilovat víc. Ale v tu chvíli už na to nebyl čas a teď se mi ji nechce měnit. Uvidím. Třeba časem.
Ale jen to nech. Názor ještě nemusí být pravda...

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)