V hlavě širší veřejnosti neznámého umělce se zrodil plán vymodelovat bystu Karla Kryla, nechat ji odlít do bronzu, pozlatit a umístit do atria jedné z budov parlamentu České republiky. K tomu pak stačilo ještě přesvědčit mecenáše, aby akci zaštítil a dohodnout se se správou budovy. Karel Kryl je přece symbol a velká, uznávaná osobnost. Co nicméně celý život dělal, není dle vyjádření iniciátora bysty tak podstatné, důležité je, jak jeho respektované jméno rezonuje ve společnosti, část Krylova „fluida“ tedy padne na úměrně k němu nerespektovanou sněmovnu a všichni budou spokojeni.

Tedy, až na „fluidum“ Karla Kryla, do něhož se otiskne proslule nepopulární fluidum našeho parlamentu. Tedy, až na to, že nějaký Kryl bude té amorálnější části poslanců ukradený, ta morálnější část pak asistenci bronzového Kryla nepotřebuje, měla by na tom být už teď dobře.
Účel světí prostředky, praví přísloví, na oběti nehleďme, nejsou-li naše, Kryl už je stejně dvacet let po smrti, tak co víc, než gesto nám ještě může nabídnout. Tedy, jak komu.

Karel Kryl se snažil svým talentem a intelektem šít do všeho, co se mu zdálo v nepořádku. I po roce 1989 toho bylo mnoho. Země se utápěla v euforii a bylo jí úplně jedno, že nová doba vznikla dohodou komunistické strany a tak trochu samozvaných vůdců opozice. Nová doba tedy podle toho vypadá. Kryl byl jedním z mála veřejností uznávaných lidí, kterému se to velmi brzy nelíbilo a ač si mohl užívat sladkého, pohodlného života největší legendy naší novodobé historie, nedokázal mlčet. Vysloužil si za to pohrdání nových politiků, kteří ho začali ignorovat, následně pak začali ignorovat i vše, co jejich pravicová koalice nevymyslela. V té době zatím dosti bezvýznamná politická opozice se teprve nesměle handrkovala za dveřmi Lidového domu. A vyrojili se nejrůznější přičinliví publicisté, kteří se, ač je o to zřejmě nikdo oficiálně nepožádal, do Kryla patřičně pustili v médiích a častovali ho souborem chvatně vymyšlených nálepek: věčný kverulant, bezdůvodný kritik za každou cenu, zrádce národa, levičák, bolševik a hůře. A lid jim na to skočil. Do největších médií totiž Kryl jaksi přestal mít přístup. Nebyl to úplný zákaz, to ne, ale něco, co v naší postkomunistické pseudodemokracii dodnes nemá obdoby. Kryl byl zesměšňován a dehonestován. Když umíral, byla proti němu drtivá většina politické scény (kromě té, co si ho chtěla přivlastnit), veřejnosti a opouštěli ho i „přátelé“ a známí. Bohužel si to pamatuji příliš dobře, dnes mi to lidé nevěří, měli tehdy jiné starosti a o Krylovi neslyšeli vůbec nic lichotivého.

Dle mého názoru si to, aby se mohl zaštiťovat Krylem, dosud nezaslouží ani tento národ, natož politici. Je známo, že léčení si špatného svědomí stavěním pomníků je tady oblíbený národní sport.

Kryl vždy stál na straně veřejnosti, i když ona sama o to jistou dobu nestála, dnes se jim po něm stýská, nemají se za koho schovat. To, že po nás naopak chtěl, abychom se stále za nikoho neschovávali (za modly, silné muže, ani za něj), mu podle všeho hned tak nesplníme. Pokusme se tedy alespoň o to, abychom svoji naivitu a lhostejnost z počátku devadesátých let neprohlubovali. I když je to málo.

Jak jsem uvedl, stál Kryl na straně občanské společnosti, nikoli politických stran. To, že účastí na dvou mítincích za společný, československý stát podpořil naši největší levicovou stranu (k tomu dodával, že v Německu je sociální demokracie pravicová a že tam on někde stojí, naše sociální demokracie si naopak na své levicovosti zakládá), byla pouze snaha, aby vládnoucím stranám měl kdo čelit. Bez silné opozice totiž není demokracie, to Kryl říkal, kde mohl. A zánik druhé půle politického spektra povede sice ke konečnému vítězství, ale takovému, o které asi málokdo stojí.

Bude-li jednou český parlament natolik na výši, aby mohl být spojován se jménem Karla Kryla a tím i jeho předků, bude to snad znamenat, že jsme se přestali schovávat. A bude úplně jedno, že tam pak možná žádná Krylova bysta ani nebude, nebude totiž třeba.

Ti, kdo se domnívají, že Krylova bysta za současné úrovně našich zákonodárců je pošpiněním jeho dobrého jména, mohou podpořit petici, na níž odkaz naleznou na facebooku Klubu Karla Kryla. Věřím, že se nám podaří dosáhnout odstranění tohoto artefaktu, jež má být na, ve spojení s Karlem Krylem tak nesmyslném a bizarním místě v blízké době instalován.