Dílo #68884 |
Autor: | drkarlos |
Datum publikace: | 14.04.2014 22:30 |
Počet návštěv: | 462 |
Počet názorů: | 4 |
Hodnocení: | 3 3 |
Prolog |
prostě jen Múza, která přichází bez pozvání, taková jaká Múza je.... |
|
Múza |
Už jsem Tě měl, ale utekla jsi.
Svůdná a krutá zároveň milující i přes pach smrti. S tebou zahořím jak pochodeň podoben psu, když ocasem vrtí.
V noci jsi má povodeň tonu v Tvých vrtkavostech. Když však začne nový den, zavoníš po starostech.
Stále mě opouštíš, s časem se i vracíš. Neptáš se nikdy: „Smíš?“, přes to se v Tobě ztrácím…
Podoben duši, která kámen k vrchu koulí, sklopím své uši. Mé svědomí se choulí k mé fantazii.
I když jsi prodejná jak těla za červenými závěsy, budu se stále ptát Múzo…. Kde jsi??? |
|
Epilog |
Múza se objevuje a mizí, někdy je má a stejně je cizí..... |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'drkarlos', 14.04.2014 23:24.
Názory čtenářů |
15.04.2014 07:06
Andrew Maxwell
|
některý verše působěj lehce,nenuceně, třeba sloka začínající "svůdná". A naopak některý jiný sloky, třeba duši-uši zas působěj nuceně. Rád si od tebe zas něco přečtu |
15.04.2014 11:49
Terisek_Z
|
Mě bere druhá sloka :) Nevím proč. Asi se v ní trochu vidím. Ženská no... :) :-D |
21.04.2014 21:56
josefk
|
kde asi si? v Asísi :)) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|