Dnes vstoupila jsem do řeky mrtvých.
Páchne pochybnostmi.
Vleče mne po proudu a já, vhozena do ní,
o pomoc křičím, však je příliš pozdě.
Chybný krok na stranu, a ten výraz v tváři
potopil mě na dno mojí duše.
Zavření dveří mě přitisklo ke dni jako kámen.
Bezmocná, stejně jako v náručí smrti
Vláčím mne odpadní rourou možné pravdy a lži.
Hřeby do ní zaražené
mi rozedralo šaty důvěry.
Je mi zima.
Křičím o pomoc v černé bažině Styx
Bohužel bez hlasu....
tudíž bez odezvy. |