uprostřed náměstí stál muž, který tam přišel měl v úmyslu se zjevit jinak, no ale tak co už z hluboka kašlal, měl svrab a jmenoval se Michel ač občas v pochybnostech, byl bezpochyby muž
pět hluchých vran na drátu mezi třemi domy když smrt na jednu přijde, přijde každé z nich když večer padne vranám z křídel bez pohromy padne až na zem, a rozbije se, aniž bych okem mih mezi tím vším se zatřepotá vítr, v podobě štěstí rozhodí vlasy a tváře, kola i auta do všech stran přehází figurky, jak šachista když na stůl bouchne pěstí a přijde někdo, koho jsme nečekali - a přijde nepozván
|