Štědrý večer nastal a brzo skončil. Byl veselý a šťastný, všichni zúčastnění se usmívali, jako by se celý rok neučili nic jiného, však bylo čemu. Třeba já, já jsem dostal nový mobil, nevím, proč, když starý i přes neustálé padání na zem jede spolehlivě. Ani nevím, jak se ten nový krám jmenuje, neumím ho ani zapnout, ani rozepnout, ale učit se s ním spolužít nebudu, buď mne osvítí duch nebo letí mobil do šuflete... Přál jsem si skener na filmy, ten si snad budu muset koupit sám!? Aspoň, že ty boxerky, co jsem si sám koupil, se povedly, ty umím navlíct i bez učení, přinejhorším, když je navleču naopak, tak stačí vyměnil v nohavicích nohy, že, ...moje, samozřejmě. I ostatní měli důvody k úsměvům. Osmiletá vnučka měla velkou radost ze stříbrného příboru po prababičce s monogramem, říkala, že takovou vzácnost nebude nikdy špinit jídlem, že bude památeční! ...hodné a chytré děvče. Tříletý vnouček se usmíval nad semišovým prasetem domácím a zdálo se mu o uzeném mase, které z důvodu nízkého věku ještě nemůže jíst. Syn, ten mizera, si objednal uherák, ten měl úsměv nejupřímější. Ty elektronické a kdovíjaké prasečinky si koupí sám během roku. Jeho větší polovina obdržela porcelánový šálek, pravá Anglie, asi, aby si do čaje lila mlíko po anglickém způsobu. Žena moje dostala taky něco z porcelánu a delftskou vázu, půjde jí dobře ke stropu v ložnici. Pes, ten měl pod stromečkem kachnu, po jejím prvním uchopení zasyčela, poprvé a naposledy, a vyfoukla nenávratně do vzduchu. Dcera hned u stromečku zaklekla ke krabici knížek a klečí tam dobrovolně dosud. No a abych nezapomněl, já jsem ještě dostal úplně nové francouzské berle! a dvoubarevné!!!

Doufám, že chytří si všimnuli mé záměrně zařazené vtipné věty o monogramu :)
Také doufám, že se najde hodně čtenářů, kteří si po přečtení řeknou:
to je ale vůl! :)