Dílo #68133
Autor:Killgore Trout
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Na pokračování
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.08.2013 21:24
Počet návštěv:271
Počet názorů:2
Hodnocení:1 1

Prolog
...
Nekropotence11
Pamatuji sám sebe jako osobu zvědavou, někdy dotěrnou až běda: např. archetypální lezení na stromy, což bývala činnost univerzálně hledačská – chtěl jsem (jako ostatně nevědomky značná část chlapců mého věku) dosáhnout vrcholu, abych mohl z jiné perspektivy poznat okolí, a pohodlného místa v koruně jsem mohl dosáhnout jedině systematickým hledáním příhodné větve, pahýlu či suku. Toto dendrofilské počínání jest alegorií mého budoucího života – i toho posmrtného, neboť ani smrt není med – však jsem čas od času narazil na vosí hnízdo, nahmatal jeho papírové stěny, poklepal na hučící úl jako vyslanec lidského království, v němž každý touží vládnout: nikdo sám sobě, vždy aspoň někomu poblíž jako šelmy – od despotického otce kontrolujícího členy rodiny k odpad hnisajícímu hegemonu interkontinentálních raket a volebních pohádek pro vazaly užitku.

Tyhle žvásty o blahobytném Okcidentu jsem naštěstí do světa nevyřvával, pouze neúnavně lezl na duby, buky, borovice, nemyslel na nic, jen měl před sebou vidinu ptačího oka, kosmického úhlu nazírání na věci a při tom opojném blouznění jsem padal, větve a pahýly (suky jen smutně mrkaly na mou svištící, mizející siluetu svým jediným, letokruhným okem: dávaly mi amputované sbohem) se pode mnou prolamovaly nebo drze rozestupovaly a já si vyrážel dech a tupě zíral do nebe, co se mi laškovně coby nový kamarád do deště vysmívalo rafinovanou hrou mraků a světel (tu byla odpověď na mé dětské otázky „proč“, tu se zase rozplynula, odplula kamsi do éteru kolektivního nevědění, a já ji nestihl v té motanici par dekódovat), anebo jsem byl nevítaným hostem mezi šestinohými sestrami, nerespektoval jejich klid pěnových stěn, vnikal průzkumnickými prsty do pláství, kde se rodily další marné životy tak jako u nás, dole, v království králů, místokrálů a šlechticů, a chtěl jim dodat něco z energie Vládnoucích, a za odměnu dostával toxickou medicínu, abych se probral z onoho mesiášského komplexu (jehož součástí, jak jsem po smrti musel přiznat, je např. pornografická, incestní, dvojitá penetrace Matky Země za účelem hromadění hmoty tam, kde je jí nejméně třeba – a tak se mohou kněží Růstu naklánět z tribun, ve stavu opilosti ze strachu před ujařmenými upadat do blaženosti a hlásat dostatek housek; papírků do kanceláře; kleští; podnožek; těch lesklých udělátek, co je s oblibou strkáte do; pamlsků; věšáků, ramínek a kopyt; pantoflí; holicích strojků; propisek; kokainových kartiček, asi vizitek bezpohlavních právníků, jejichž slovo je jako stéblo trávy – stačí kolem projít a máte corpus delicti, anebo projít jinudy a mít ticho po pěšině, a přitom vědět, že déšť smete všechny stopy po nás; papírových kapesníčků; lednic; reproduktorů Alfa-Omega, z nichž se line hudba sfér, zapojíte-li je správně; ložiskových kuliček kdesi na náměstí, ze kterých cítíme tajemnou sílu Věčnosti; špendlíků aj. odznaků dokonalosti), a tak jsem opět padal směrem ke středu Země, kolmo k horizontále přímky A pod kmenem dubu, buku nebo borovice, a po nárazu měl v plicích na pár vteřin prázdno a sledoval donkychotské cesty oblak na rozinantském, klopýtavém hřbetě větru, mezka tak náhodně uvažujícího o odyseách věčných návratů...

A poslyšte, přátelští čtenáři, tyhle cesty na vrchol a ke dnu poznání (Čeho vlastně? S ohledem na bezmoc bezdechého, opuchlého polehávání v trávě bychom nejspíše mohli připojit přívlastek „rezignace“) nebyly jediným rysem mé infantilní osobnosti, také bychom tu mohli líčit nespočetné nárazy mé mozkovny do čehokoliv tvrdého jako bych byl živoucí magnet a vše kolem železitá tkáň vítající mé tělo, což znamenalo mnohonásobné přeskupení mých myšlenek, vzpomínek názorů atp., avšak toto mozkotřasné či snad mozkobouřné dění spadá až do další kapitoly.

Epilog
...

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Killgore Trout', 03.08.2013 21:25.

Názory čtenářů
06.08.2013 10:34
Wopi
06.08.2013 17:25
Killgore Trout
Díky :) ale klidně se můžeš víc rozepsat: co je lepší, co je horší než v minulém dílu atd. Ocenil bych to, chci se zlepšovat, znát všechny způsoby, jak text na čtenáře působí. Pomohlo by to.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)