Dílo #68044
Autor:Andrew Maxwell
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.07.2013 14:19
Počet návštěv:945
Počet názorů:11
Hodnocení:13 6 4
Patří do archívu:<Soukromý> Wopi: zachyceno v pavučinách,
<Veřejný> ZLATÝ FOND

Sedánky s Picassem



    1.

  vedl jsem Picassovi ruku
  maloval ženu
  přejetou autobusem, a potom řekl
  že bude vpořádku

  mám čaj, ukrytý v konvici, a obraz na stěně
  a venku gerberovou zahrádku

  někdy si sednu, sedím, než přejde den
  a pes u boku je jako zbraň s plyšovou hlavou

  když lampa splyne s ulicí tak auta jako ryby
  po zdi obýváku plavou

  Picasso spal a jedl žemli s medem a četl Homéra
  nechal jsem stárnout jablka a přímo na stromě

  se objevily vrásky mého času
  lámal jsem akordy společně s kytarou
  objevil trhliny na svalech svého hlasu

  někdy rád ležím, společně s akváriem, čteme si
  a v nohách zatím plyne unavená krev

  znám křídla marionet i kašpárky, při jejichž smíchu
  tuhne v žilách kysličený zpěv


    2.

  psal rukou dopis
  pro ženu jménem Konstanz
  neznal ji, tak raděj´ nepsal krví

  než dozněl budík spadlý na zem
  padala letadla, i včely a já pad na zem prvý

  psal rukou dopis, v novinách písmo šedlo věkem
  mravenci postavili zatím věže Notre Dame

  znám ženu, ta válí těsto v dlaních silně
  v slabinách slábnou muži v pohledu na tyhle typy dam

  Konstanz
  tak přijďte, psal, jsem schystán na smrt i jiné krásné věci
  jsem malíř a bydlím podél vašich zdí

  spočinem na polštářích a budem slavit noční duše
  než  se rozední

  a jak to napsal, stalo se, nepili kávu
  jen líh ve formách k tomu určených, snad hoří
  to místo skříplé pod stín parapetu

  mám boty k chůzi určené, ale jsou líné, nechodí nikam
  jen čumí v sálech plných ufuněných klarinetů
  "čumky" jim říkám


     3.

  vůz bez koně hořel jak zákon káže vozům
  s dřevenou postrancí schlíplou k jedné straně
  kůn vedle cesty žvýkal jetel - a taky kálel na něj
  a zleva příbíhalo říčných lidí osm

  muž seděl opodál, měl ruku jako kšilt, a viděl
  kam štětcem barvu dát, kde přidat, kde co změnit
  ti lidé rvali koně jinam, už skoro začal pěnit
  pak chytla stráň a jeden blázen střílel

  malíř si odkašlal, měl v hrdle z nervozity sucho
  mraky se přišly kouknout na stejné drama taky
  jen kousek opodál běhala dítka s rozpitými draky
  malíř si vzpomněl na kolegu, co z lásky sťal si ucho

  prodám to plátno lidem, co umí tiše sedět
  mám hlad, a žízeň a bude skoro 9 - snad půjdu pryč
  jsem malíř, v nabídce pro vás cukr s jedem nesu a
  na voze bez koně zbyl něžný krásotřeskný bič

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Andrew Maxwell', 02.07.2013 10:10.

Názory čtenářů
01.07.2013 15:16
Wopi
01.07.2013 17:17
slunečnice
01.07.2013 18:35
Seregil
Pecka, pane!
03.07.2013 19:03
Andromeda
Konečně kroky poezie po stránce Literry...
08.07.2013 13:16
Stínohra
jo, dost dobrý...
25.08.2013 18:12
Burlev
DobroTa ***
02.09.2013 08:29
Andrew Maxwell
Burlev napsal(a):
DobroTa ***
Pavle, díky
02.12.2013 22:22
Rozárka
no, uplne to vidim v te sbirce... takovy ten styl velkych obrazu...

tip
27.10.2014 05:22
olga
*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)