1.
vedl jsem Picassovi ruku maloval ženu přejetou autobusem, a potom řekl že bude vpořádku
mám čaj, ukrytý v konvici, a obraz na stěně a venku gerberovou zahrádku někdy si sednu, sedím, než přejde den a pes u boku je jako zbraň s plyšovou hlavou když lampa splyne s ulicí tak auta jako ryby po zdi obýváku plavou
Picasso spal a jedl žemli s medem a četl Homéra nechal jsem stárnout jablka a přímo na stromě se objevily vrásky mého času lámal jsem akordy společně s kytarou objevil trhliny na svalech svého hlasu někdy rád ležím, společně s akváriem, čteme si a v nohách zatím plyne unavená krev znám křídla marionet i kašpárky, při jejichž smíchu tuhne v žilách kysličený zpěv 2.
psal rukou dopis pro ženu jménem Konstanz neznal ji, tak raděj´ nepsal krví
než dozněl budík spadlý na zem padala letadla, i včely a já pad na zem prvý psal rukou dopis, v novinách písmo šedlo věkem mravenci postavili zatím věže Notre Dame znám ženu, ta válí těsto v dlaních silně v slabinách slábnou muži v pohledu na tyhle typy dam Konstanz tak přijďte, psal, jsem schystán na smrt i jiné krásné věci jsem malíř a bydlím podél vašich zdí spočinem na polštářích a budem slavit noční duše než se rozední
a jak to napsal, stalo se, nepili kávu jen líh ve formách k tomu určených, snad hoří to místo skříplé pod stín parapetu mám boty k chůzi určené, ale jsou líné, nechodí nikam jen čumí v sálech plných ufuněných klarinetů "čumky" jim říkám 3.
vůz bez koně hořel jak zákon káže vozům s dřevenou postrancí schlíplou k jedné straně kůn vedle cesty žvýkal jetel - a taky kálel na něj a zleva příbíhalo říčných lidí osm muž seděl opodál, měl ruku jako kšilt, a viděl kam štětcem barvu dát, kde přidat, kde co změnit ti lidé rvali koně jinam, už skoro začal pěnit pak chytla stráň a jeden blázen střílel malíř si odkašlal, měl v hrdle z nervozity sucho mraky se přišly kouknout na stejné drama taky jen kousek opodál běhala dítka s rozpitými draky malíř si vzpomněl na kolegu, co z lásky sťal si ucho prodám to plátno lidem, co umí tiše sedět mám hlad, a žízeň a bude skoro 9 - snad půjdu pryč jsem malíř, v nabídce pro vás cukr s jedem nesu a na voze bez koně zbyl něžný krásotřeskný bič
|