Dílo #67943 |
Autor: | Kocourek |
Datum publikace: | 26.05.2013 17:50 |
Počet návštěv: | 337 |
Počet názorů: | 6 |
Hodnocení: | 2 |
Prolog |
Když tichá píseň moře zní,
já u kormidla bývám,
než zmizí hvězda poslední,
já o tobě si zpívám... |
|
Námořníkova píseň |
Měsíc se houpá na stožáru,
naslouchá tiché hudbě sfér,
o našem světě nemá páru,
neúčastní se lásky her.
Nezná okvětní plátky růží,
z nichž stvořeny jsou rtíky tvé,
nechápe, proč dech se mi úží,
když stáčíš ke mně zraky své.
Nepoznal polibky tvé sladké,
vášeň, jež v srdci klokotá,
když dotýkám se kůže hladké,
svírám tě, plnou života.
Neví, jak rád mám tvoje kroky,
co pružně v ústrety mi jdou,
že vzrušují mne svůdné boky
plující brázdou vlnivou.
Ruka kormidlo pevně svírá,
k neznámým břehům vede příď,
milostnou touhou srdce zmírá,
měsíčku, na cestu mi sviť! |
|
Epilog |
Moře mi tiše vypráví
o té, co měl bych ji tu rád,
až přijde úsvit růžový,
já o tobě zas dám si zdát... |
|
Názory čtenářů |
28.05.2013 06:40
Andrew Maxwell
|
Porta, pívo, ohně planou a pod hvězdama dvoje rty se střetnou ve věčném příslibu |
20.06.2013 16:09
Kocourek
|
Když nepoví, tak je to konečně jedno, Konvalinko, co viděl, no né? Jinak jsem tak před dvěma týdny viděl Tvoji jmenovkyni z rostlinné říše.;o)
Kdosi ji položil na práh domu pod schránky. Vzhledem k tomu, že patřily jen soukromým společnostem, netuším, proč tam ležela...;o) |
20.06.2013 16:10
Kocourek
|
Andrew Maxwell napsal(a): Porta, pívo, ohně planou a pod hvězdama dvoje rty se střetnou ve věčném příslibu Jsi znalec, jak se zdá!;o) |
26.06.2013 18:38
Kocourek
|
Já to nebyla, to byla asi mladší ségra ;-)))
Možná jen Tvoje sestřenice!
Leč to již nezjistíme více,
neboť ta kráska nesmělá
snad dlouho již tam ležela,
anebo potrápil ji žal
jaký z nás nikdo nepoznal,
okvětní plátky povadlé
a srdce smutku propadlé...;o) |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|