padám do hloubek fagotu podej mi ruku, no ano, tu když vůně rudého koberce do nosu jak vítr v popelníku
báseň o lučních konících a chlebu s vrstvou nepravého čedaru protéká kolem v proudu zurčícího vína
otec pohladil psa po vlasech syna a svoji krajinu skrz duši fotoaparátu
padám do hloubek lesa hledaje tátu