A někteří občané vešli zase do ulic a cinkají klíči. "Pryč se soudruhama, nechceme tu komunisty!" křičí směrem k tribuně. Mezi tím jim pod nohama kradou město ("zvedněte, prosím, nožku, paninko, dlažební kostka na které stojíte, byla zprivatizována") a radní v místní vinárně mnou si ruce nad další NEVEŘEJNOU zakázkou, "naštěstí ti idioti mají pořád problém s těma komunistama" pronese jeden demokraticky ZVOLENÝ občan, když zašustí obálky.
A někteří občané vešli zase do ulic a cinkají klíči. Z tribuny zazní Karel Kryl, a mnozí se neubrání dojetí. Mezi tím jim pod lesem vykopali velkou jámu, kde se později uloží francouzský odpad nakopaný z útrob Vysočiny. Teplo je důležité a ve vinárně je toho večera pěkně teploučko. Atomový věk a budoucnost bez komunismu. Cesta (bez komunismu) se nám pěkně prodražila, je slyšet z rádia. Starosta dále pokračuje: "Naše nová silnice do sousedního města se (nám), pochopte prosím, - a je potřeba ji dodělat - trochu podraží." "Trochu, čtyřnásobek je trochu?" jíkne mladá reportérka. "Tak především" - starosta si odplivne - v původním projektu se nějak, ehm, nepočítalo, že auta budou jezdit i z toho jejich města k nám, to už mám dvojnásobek, počítám správně, že a pak ten pomník, který si prosadila Antikomunistická aliance nám sebral dalších šedesát osm miliónů z obecního rozpočtu. To jsou prostě věci, které se nedali předpokládat - nebo snad (kurva) vy jste
JASNOVIDKA?
("mně to připomíná tu zakázku na domov důchodců, která stála 40 miliónů, což při kapacitě čtyřiadvaceti lůžek, činí jeden a půl miliónu korun za jedno lůžko" zkouší to reportérka.) "A kdo vám dal tyhlety INFORMACE?" Směje se starosta do rozhlasu, který NIKDO neposlouchá. V televizi je dnes večer - hned po zprávách o předražených státních zakázkách, xenofobii, uhelné a atomové lobby, násílí na středních východě a výročí úmrtí Václava Havla - na pořadu pásmo krátkých filmů o ZLOČINECH KOMUNISMU. ZAJEBANÍ KOMUNISTI! zahuláká nasranej fotr, odloží flašku píva a řekne mámě: Jdu na to náměstí, připrav mi KLÍČE. A někteří občané vešli zase do ulic a cinkají klíči. Děti stařeny píšou dopis do penzionu pro přestárlé: "Vážení, už po několikáté vás žádáme, zda by naše MAMINKA, DCERA, babička, sestra, tchýně, prababička, teta, snacha, všechno jedna a tátáž osoba, nemohla být umístněna v našem luxusním státním penzionu za 40 miliónů, vždyť se stavěl i z NAŠICH daní." A zatímco dole v ulicích cinkají klíče, odepisuje ředitelka domova důchodců: "Bohužel kapacita našeho penzionu je pouze 24 lůžek, a v současné době a následujících 57 let je plně vytížen. ALE: ----------RÁDI BYCHOM VÁS UPOZORNILI-------------- Již od 1.1. následujícího roku příjmáme do pořadníku děti narozené po 1. červnu 2025"
A někteří občané vešli zase do ulic a cinkají klíči. "Vrazi!" zakrčičí premiant střední odborné školy
E K O N O M I C K É. Ozve se potlesk a kdosi zarecituje báseň Ivana Jirouse. Sponzorem této básně je TESCO, které si vás dovoluje pozvat ihned po skončení PROTIKOMUNISTICKÉ demonstrace do našeho nově otevřeného nákupního centra, kde vánoční slevy dosáhli 89 procent. V polích mezi továrnama stojí i místní tiskárna. A zatímco občané vešli do ulic a cinkají klíči, je slovo
komunismus ve všech knihách nahrazeno adjektivem
konzumismus
Umazaný dělník (dle tabulek ministerských úředníků má nárok minimálně na 8.000 Korun Českých hrubého) si otře čelo, za chvíli mu končí šichta.
Pak vyrazí na náměstí, tak jako mnozí, zacinkat klíči. |