Podivný dětský svět začínáš šedivět pár kroků z domova škola je pitomá ty – její premiant moře a hejna mant útěkem lákají přesto si potají básníš jak o život teď počká jiný svod jede se prorazit pařížský ekrazit - pohledný blonďáček padnoucí do sraček jež město nabízí seriál kolizí se jménem Básníka špatně se uniká když jednou přikývneš za lží zas další lež pak výstřel z pistole přestárlé batole s nálepkou prasete všechno je zakleté na nic a na hovno ač je tě nerovno je ti to u zadku pár vzkazů pro matku a vale Francii básním, tak nežiji! poemy k podpalu všedního pomálu! a pryč! snad navěky minulé útěky byly jen naoko ráj leží za stokou se jménem Evropa kde každý neschopa chce řídit osudy co nejdál od nudy jež prý tak vzrušuje to radši do sluje s výhledem na záliv na co jsi jednou pliv už je ti lhostejné - uznání veřejné prokleté veršíky začínáš od píky habešský hokynář ta tam je hezká tvář zašlého hezouna obchod je nestoudná mrcha, co vynáší návrat až nejzazší řešení gangrény a ráj je vzdálený jen smrt je nablízku necháš pár otisků a končíš v mrákotách leccos jsi nedotáh přesto jsi klasikem smíření za křikem a ticho
|