dýchali pod vodou, ruce plácaly barevné otisky na bílou zeď
všechno chtěli hned
sušenky s kousky pomeranče chutnají nejlépe s teplým mlékem
to teplo je lékem

už nevěděl, co má říct, tak mluvil
už nevěděla, kam dál, a proto odcházela
a z jeho perspektivy stále odchází
protože vůně pořád přítomna

vynášel smetí a sledoval sousedovic psa, jak venčí pána
ani nebylo moc zima
tapety dokážou připomínat všechno, co se sloupává
zima je hloubavá - listy pantomima

rozhodl jsem se ho opít, za dveřma proná-sleduju podezírající kukátko
jenom nakrátko
potom už jenom příliv, fotky z výstavy psů a obživlá cirkulárka
na sekeru další čárka

nikdo neví, z čí jsi planety
protože slova, která vycházejí, dosud nikdo nepojmenoval
my pro ně máme význam: žal ...... otáčení se, slzy na ramínku šatů
vždycky jsem si přál kávu na kravatu