ticho před bouří

tatínek  skládá štětce pod prázdným plátnem
a jedno po druhém zapovídá slova

nikdo už se  nezeptá
jak strašlivá bude noc
na kterou nesmí zůstat ani vzpomínka

ticho po bouři

ráno prosím
namaluj bohy minulých věcí
se zavřenýma očima

podzimní lži

v údolí kypí zima a přetéká linky vrstevnic
přemrzlá hlína
vydáví hroby
a mrtví nezatají nic

Čistý řez

I.

domem procházejí cizinci
a umně splétají příběhy o cestách které končí na našem prahu
o kraji kde hladové psice číhají u hřbitova a potom kňučí
když krmí štěňata vlastní kůží a lámou si zuby o horké maso

II. - předpověď z prachu -

tatínek zatím venku klepe koberce
do sněhu vyráží otisky podrážek a stíny zpocených těl
kdo ví co čte z tance stop
když prorokuje třináct šťastných let
a unaveně znovu zvedá ruce
pravdu musíme vymlátit až na kost
jen tak zmizí

III.

v kuchyni hosté usínají
u vyhaslých kamen a prázdných talířů
nikdo si nevšimne že stěny jsou čím dál tím blíž

IV. - únor -

maminka spí
a od prahu zaznívá vytí