chodím po mechu
snažím se nešlapat do zrcadel
měkce nořím nohy do zelené
chladivé vlhkosti
organická houně mi lechtá stopy
občas zaslechnu suchý zvuk
drceného skla
jako když křupou kosti
a tenká vrstva stříbra přeruší
své prostorové trvání
zahouká sova
vdáli ze spaní zavyje pes
měsíc se zatmí
zakryje ho mrak
nebo jej odstíní země?
je noc a já zase
chodím po mechu
snažím se nešlapat do zrcadel
|
|