Dílo #66100
Autor:Pan Japko
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:08.04.2012 18:38
Počet návštěv:720
Počet názorů:6
Hodnocení:6 1

Čas

Vycházel jsem z metra

a slunce se mi zadíralo do tváře

do mozku

v ruce jsem držel Blatného Pomocnou školu Bixley

bylo pošmourno

vpravo ode mě kostel

nalevo cukrárna

loudal jsem se

neděle jako každá jiná

Praha zemdlelá chodci

těmi

co se snaží nepít

protože se bojí vlastní kocoviny

ale neustále cítí nervozitu

tělo jim pracuje na padesát procent

a srdce na dvě stě

znovu jsem se rozhlédl

pod nohama mi projelo metro

čas byl k posrání pomalý


Názory čtenářů
09.04.2012 23:37
animovaný medvídek
Je tam zachycená dobrá nálada. Jenom mě to nepřijde o čase, tolik jsem to tam necítil. Ale to je dost subjektivní.
Každopádně tyhle pocity se v tvých básních dost opakují, zkus více experimentu..
09.04.2012 23:38
Pan Japko
člověk hledá ten nejlepší invariant

10.04.2012 01:01
animovaný medvídek
Asi jo, znám to. Jenže pak je to takové o tom samym a psát jenom pro to, že mě baví ten proces je prostě málo. Jenom se z toho budu snažit vymanit (v nejbližší době, až budu něco psát) (anebo o tom aspoň mluvit).
10.04.2012 09:34
Andrew Maxwell
znám ten pocit, chceš se uvolnit a bojíš se uvolnění, tělo si jede samo a srdce buší, protože má pocit, že nestíhá. Doporučil bych ti knížku cesta k lásce - anthony de mello, jseš dost sečtělej, třeba užs to čet, ale vzhledem kt vým stavům bych řek, že buď nečet, nebo jenom prolít. Drž se
11.04.2012 10:22
siorak
Jj...
11.04.2012 19:19
jasmínová
neděle jako každá jiná
.
.

a ten konec. jo! líbivé.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)