Ráno jsem se vzbudil s pocitem že jsem v životě posral další věc a nedá se s tím už nic dělat zrovna to na čem mi nejvíc záleželo "vy jste nějakej smutnej" zašvitořila květinářka podíval jsem se na ní a řekl "no jo no" pokračovala dál "ale já to znám každej máme nějaký problémy je to těžký" pomalu jsem přikývl a nahmatal v kapse balíček antidepresiv zaplatil jsem pomalu se rozhlédl a přešel ulici směrem k tramvajové zastávce
|