Dílo #65929
Autor:Pan Japko
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie/Volné verše
Zóna:Jasoň
Datum publikace:21.02.2012 19:41
Počet návštěv:314
Počet názorů:4
Hodnocení:6 1

Nádraží

Skleněný panoptikum skrze který

na mě hledí bagety kafe víno francouzský rohlíky atd...

v těle lehká zima jestli se vůbec dá 

takhle o zimě mluvit

jsem strženej 

setkání

člověk by si řekl klišé

že se můžeme minout ne metaforicky ale tvrdě fyzicky 

až mě z toho svírá zlost na kost

a taky ta dřevěná židle na který sedím ještě hodinu

dvě

čekání je vlastně nádech mezi jedním stereotypem

a typickým postáváním v rámci druhýho stereotypu

cigarety v kapse

nějaký peníze mám taky

ty činí tohle čekání nezajímavějším

o něco útěšnějším a zároveň banálnějším

nadechl jsem se

a zapálil jsem si plíce

Názory čtenářů
22.02.2012 01:01
animovaný medvídek
Jojo, ta nálada tam je. I když zhruba v první půlce je lepší, pak už to nikam negraduje (po ty stereotypy). Možná pro mě, protože nekouřím :)
22.02.2012 08:01
Andrew Maxwell
tak mně se to naopak víc líbí někde od toho míjení se, přijde mi, že tam víc vím, o čem mluvíš, že je to osobnější, niternější
22.02.2012 13:00
Janina Magali

čekání je vlastně nádech mezi jedním stereotypem

22.02.2012 18:14
josefk
znám jednu, co se zapálila při jeho dvojsmyslnejch slovech :)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)