Nalévá mléko do hrnéčků
rukou třesavou bez jizev
je to už léta, co s krajkou vlečku
pojila vášeň, stesk i zpěv
rozbitých kolen ve veselí
už bylo taky nespočet
polibky něžné, tam kde jmelí
a tam, kde táta zkazky čet
hoříval oheň u zdi nářků
korbílek v hrdlo, na počest
že život žijem, jak jde, jářku
a že nás ďáblík zkoušel svést
když stříbro zdobí vzpomínání
jako sýr chutný, díratý
tu sklízíš, co ti vzešlo z dlaní
a další štace za vraty