Dílo #65135 |
Autor: | Rybi |
Datum publikace: | 02.09.2011 23:59 |
Počet návštěv: | 851 |
Počet názorů: | 4 |
Hodnocení: | 5 1 1 |
Prolog |
|
miláčku |
než odejdeme ze zásady se osolíme ze sladka bolí břicho a než to všechno s ní či s ním do drobečků sníme jsme rozdáni s daní druhým nesezdaní a ve zdání si podobní podomní neznámí v postelích rouhání leháme v ustlaný dým
bude to tím, že
jsme
svázáni v sobě a sváděni k jiným jménům a vyznáním vedeni k jiným břehům a přiznáním přízně směněným za nahou něhu s vyzváním zůstat v dohledné době co už je v nedohledu co už jsme minuli v minutách lásky s kusy ledu co nosíme v sobě
a s hlavobolným ránem a břichem plným jedu si nad kafem nalámem srdíčka z perníku do misky medu
pak za zády se ze zásady osolíme ze sladka bolí břicho
/vím.e/ |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'Rybi', 03.09.2011 01:06.
Názory čtenářů |
04.09.2011 14:50
Strouhal
|
Líbí se mi poslední dvě sloky a to hooodně. Zbytek -> přišlo mi to malinko přeplněné a některé rýmy byly snad až zbytečné. Myslím, že by se dalo pokračovat do nekonečna s dvojicemi si podobných slov, tady to chce vybrat ty nejlepší. |
05.09.2011 22:40
Haber
|
* |
07.09.2011 08:04
Andrew Maxwell
|
ten konec je na tom fakt nejlepší, začátek a střed jsou (přinejlepším) příjemně překvapivý (jak pro koho) obraty,konec je hřejivej |
15.09.2011 16:54
guy
|
pěkný celý ..
a protože jsem si toho celkem už dost odžil, tak mi prakticky skoro všechno něco připomíná .. ten závěr závěr jedné vykopávkové písničky, kterou otextoval Vrba |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|