Asi jsem vám to neřekl, ale už pár neděl pracuji pro Český statistický úřad. Ne, že by to bylo nějaký drámo nebo vzrůšo, prostě jsme tam seděli, hrbili hřbety a sčítali a sčítali, tuhle HDP, tuhle objemy exportu a jindy koupelny v pavlačových domech. Ovšem jednou přišel náš plešatý šéf, co mu říkáme Kožak a plácnul na stůl studií Ministerstva zemědělství, nazvanou „Statistika na houby“. Ministerský v ní přesně vypočítali, kolik hub vyrostlo loni v lese, kolik se jich nasbíralo a kolik jich kdo snědl. Nu, posuďte sami, v rámci dobré komunikace s veřejností a hlavně aby ukázali, že nejsou zbyteční, práci zveřejnili na internetu, http://www.novinky.cz/ekonomika/240626-cesi-loni-v-lesich-nasbirali-houby-a-bobu le-za-ctyri-miliardy-korun.html . Premiér pak prej našemu starýmu pěkně vyčinil, že nemáme žádný výsledky, jenom lemplujeme, veřejnost si myslí, že jsme na nic a ať se podívá, jak se dělá statistika. A k čemu že je ten náš ČSÚ, když na ministerstvech jsou tak schopní ouřadové, kteří mají pod kontrolou každou houbu. No a Kožak to samozřejmě hned přehrál na nás, co jsme to za statistiky, když ani ty houby nezvládneme a za co prej bereme prašule a že ta naše ekonomika nikoho nezajímá. A zakončil tím, že čeká, že se dáme do kupy a konečně se trochu projevíme jako správní státní úředníci. Dlouho jsem přemýšlel, jak se projevit, jaký samostatný úkol na svá bedra vzít, abych splnil představy nadřízených o správném statistikovi. Nakonec až v neděli jsem dostal myšlenku a světe div se, během 20 minut byla na světě přesná statistika. Svou práci jsem nazval „Statistika na pendrek“. Nebudu vás dlouho unavovat závěry průzkumu, ale vězte, že loni prodali na poutích 13 234 kilo černých pendreků, 14 233 červených a přesně 11 001 kilo pendreků posypaných cukrem. Průměrná délka pendrekového šlahounu činila 34 a půl centimetru, než ho průměrný Čech sní, tak kousne 25x a 3x si odplivne. 1283 šlahounů pendreku pak ukradli psi a v sedmnácti případech to byla veverka. Co se týká policejních pendreků, průměrný český policista v loňském roce otočil pendrek kolem své osy 846x, rozdal s ním 34 ran a 3x ho použil k uspokojení své partnerky. Když jsem v pondělí odevzdal Kožakovi svou práci, byl nadšen. Konečně hodnotná statistika, která se může měřit s ministerskými výplody. To tu chybělo! Okamžitě svolal poradu celého ČSÚ a dal mě za vzor. Budu prý navržen na medaili za zásluhy. Hurrrá! Kolegové mě plácali po zádech. No, druhý den mě však čekalo nemilé překvapení. Kožak, který nabyl mou prací inspirace, začal rozdávat nové výzkumné úkoly sám. Ráno mě na stole čekala obálka se zadáním již druhého samostatného výzkumného úkolu. Nebyla to však ani Statistika na houby, ani Statistika na pendrek. Na obálce bylo napsáno, „Statistika na piču“. No, starej přitvrdil... Přiznám se, že zatím hledám odvahu zadání otevřít, natož se doma pochlubit, na čem pracuji. Ve skrytu duše doufám, že se šéf spletl a omylem použil měkké I, namísto tvrdého. To by znamenalo cestu do Ostravy a práci s fanoušky místního Górniku. Ovšem obávám se, že má naděje je planá. Ale buď jak buď, pořád na tom budu lépe, než kolegyně z kanceláře, která našla na stole obálku se zadáním s půvabným názvem, „Statistika na hovno“. Nezávidím jí, ale je to odpovědný úkol ve státním zájmu. Ať žijí státní úřady a dobře vynaložené peníze. |