jsem admirál a řídím lodě
co plují mořem bez plachet
jsem na vodě
a občas na dně
kde mohu dlouze otálet
zabořený v levném bahně
to flotila pak ztrácí směr
v stěnách prohnívají staré díry
bloudím ovíněn
slepě plavu do mezery
mezi nocí, nicotou a snem