Dílo #64914
Autor:marvec
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Povídka
Zóna:Jasoň
Datum publikace:11.07.2011 00:20
Počet návštěv:234
Počet názorů:0
Hodnocení:

František
František se může jevit jako velmi obyčejný člověk. Je to postarší muž s prošedivělými vlasy ustupujícími pomalu až na záda. Je poněkud zakulacené postavy, vede obyčejný život. Nikdy nebyl nijak zvlášť bystrý. Má za sebou obyčejnou "průmku" s výúčním listem nástrojaře. Nikdy se o nic nezajímal a ani neměl žádný koníček.

Vždy pracoval jako vrátný. Jeho zvláštností je, že moc nespí. Ne, že by nemohl, ale nepotřebuje příliš spánku. A tak bere noční směny a v noci sedí na nějaké té vrátnici a kouká před sebe. Třicet let s sebou tahal z místa na místo starou černobílou Junosť. Ta před zhruba deseti lety odešla. František si novou televizi nekoupil a raději jen tak sedí.

Má trochu otočený biorytmus. Je to ten typ, co sedí v deset ráno v hospodě u čtvrtého půllitru a diskutuje s jiným vrátným na téma, jak kdysi v noci musel honit někoho na střeše továrny.

Říká se, že existuje určitá skupina lidí, co nemohou v noci spát a spí raději ve dne. Mají to prý geneticky zakořeněné, aby v noci ochraňovali tlupu. Možná mezi ně patří i František. Alespoň si to myslí od doby, kdy si o tom přečetl v Mladém světě.

Časopisy jsou to jediné, co kdy četl. Nikdy ovšem v práci. Člověk by si řekl, že práce vrátného nabízí spoustu volného času. Obzvlášť při noční směně. Bylo by možné přečíst třeba celou knihovnu. Nebo vymyslet lék na nějakou zákeřnou chorobu. Tolik lidských myslí nevyužitých při sezení a koukání před sebe...

A přece jenom František něco umí. I přes jeho absolutní hudební negramotnost umí zahrát jednu skladbu na klavír. Je to Bachova Toccata a Fuga v D-moll. Úplně celou a nazpaměť. Ví přesně kdy kterou klapku zmáčknout, jak tomu dát ten správný břink. Možná ji umí zahrát nejlépe ze všech na světě.

Nikdy si ale nemyslel, že to je něco výjimečného. Bez znalosti jakékoliv jiné skladby to nejspíš nic neznamená. A tak nikdy nevystupoval veřejně. Dokonce ani jeho vlastní žena nemá tušení o této jeho dovednosti.

Nikde se s tím nechlubí, nikde o tom neříká. Když pracuje v podniku, kde je klavír nebo piáno, hraje tuto skladbu téměř při každé směně. Někdy má i několik let přestávku. A přesto nic nezapomene, ani špetka pochybnosti se neobjeví a dokáže skladbu zahrát, jako by ji trénoval celý předchozí den.

Zvláštní je, že se ji naučil jen tak mimoděk. V podstatě ji okoukal od jednoho pianisty a pak si ji opravil podle toho jak má správně znít. Nikdy se nepokoušel okoukat nebo zahrát jinou skladbu. Možná by to uměl, ale nezajímalo ho to.

A tak František bude dál dělat vrátného a svět skončí bez toho, aby poznal hráče neobvyklých schopností.

Názory čtenářů

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)