Dílo #64874
Autor:Alan Marceau
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:01.07.2011 16:07
Počet návštěv:865
Počet názorů:2
Hodnocení:4 1

Evžen
Po velkém náletu sarančat se probudil Evžen z letargie na červeném stole plném ostružiní. Rozhlédl se po poledni a chtěl zase usnout. Kočky svlékaly misky z kůží. Zaujalo ho, že nemá vlastně vůbec páru o tom, co se tady může teď odehrát. Líbila se mu ta melodie, co mu šustila někde pod kobercem.
Nechal jsem zvonit všechny mobily světa. Bylo mi teskno. Štěstí se již netěšilo mé úctě. Trochu jsem se porozhlédl skrz prázdnou lednici. Veselý klaun, tak jsem si chvíli připadal.
Evžene, ty hloupý Evžene, nenechávej mě tu samotného. V mé hlavě je úplně prázdno, jsem vychrtlý, kostlivý a neslušný teplákový Jára. Pět stupňů celsia nad dlouhodobým normálem visí slunce. Evžene, ty přitroublá kryso, zmiz odsud.

Názory čtenářů
01.07.2011 20:15
josefk
Evženeé, oči máš zeleneé :)
Pryč s mobily! Mobilům zmar! Zdar!
29.07.2012 18:47
s.v.
pěkné počtení.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)