dokázala to myslím, že jsem ji konečně přestal milovat ale zničila tím sama sebe a koloběh vody se ustal ----------------------------------------------------------------
dýchám jen málo zatímco žíly vyhnané dusnem za oblačných dnů jako deštěm žížaly svíjivě pulzují a už stěží snášejí nápor srdcem zuřivě hnané krve
východ slunce, které tolik chybí musí přijít dávno nic nehořelo a opravdová rána, kdy slunce bývalo obloze vlastní od doby kdy jsem přísahal nebylo a snad už ani nehrozí stromy jsou už téměř bezvýznamné když slunce nevychází a jestli zůstanu, udusím se ------------------------------------------------------------------ ráno bude stane se a já snad už ani nestojím o záchranu tohoto světa že se vyčerpal, není v něm dost krve
a bojím se, že ani já nemám už dost krve aby mohl být zachráněn když zachránit svět tak celý najednou |