O pánovi
Pan Karlík, středo-časový mládenec - až na kost samoty -
chodí do prodejny Albert. Pan Karlík má hluboké kapsy a ztěžka v nich
najde peníz. Pan Karlík občas po zaplacení koupí v automatu kafe a
nevypije ho. Pan Karlík má čtyři vyvolené - ženy - kterým kafe daruje.
O ženách a Karlíkovi
Pokladní Střapatá je stabilně dobarvená blondýna.
Střapatá je žena, která se upravuje výraznými tahy. Střapatá neví, že
méně sluší někdy více. Jako jediná z vyvolených nemá pravidelného muže
na snídaně. Karlík se kdysi se Střapatou dvakrát osobně sešel. Karlík na
Střapaté obdivuje pleť - husté smetany, špičatou bradičku a tváře.
Pokladní Kočková se čerstvě dobarvuje dočerna. Kočková je
žena, která k další úpravě používá tahy jen zřídka. Kočková nepotřebuje
radit jako Střapatá a ví, co jí sluší. Kočková má čtvrtého muže u
snídaní. Karlík si Kočkové jako jediné z vyvolených všimnul už dřív a ne
až za pokladnou samoobsluhy. Na Kočkové obdivuje - ženský zadek,
v očích čerstvě dozrálé kaštany, barevný soulad obličeje a ruce.
Pokladní Vrchní si čerstvě přebarvuje slámu na půdu. Vrchní
o svůj zevnějšek moc nedbá – svoje už má doma - myslí si. Vrchní má
výrazně pevného muže u snídaně. Vrchní zdaleka není nejpůvabnější ze
čtyř pokladních, přesto Karlíka nejvíc přitahuje. Karlík si fyzickou
náklonnost vysvětluje ukazatelem přírody, ukazatelem k ženě, která by
s ním měla nejzdravější děti. Na Vrchní Karlík obdivuje barevnou
sladěnost – pokud nemá přebarvenou slámu na půdu a dlouhá stehna
s jemnými prohyby.
Pokladní Malá si nebarví zářivě žluté vlasy. Pokladní Malá
vkusně používá střední tahy k úpravě. O pokladní Malé se neví, jak moc
pevný je její muž u snídaně. Karlík na Malé obdivuje křehkost postavy,
nutící k něze a ochraně, zářivě sluneční vlasy a drobný zlomený nosík.
Jak vše s kávou začalo
V zimě si pan Karlík všimnul zkřehlých prstů Střapaté -
dýchala si do nich. Karlík zatoužil ženě ulevit a koupit v automatu
horkou kávu. Střapatá byla pozorností nadšená. Doposud se za pokladnou
nenadála mnohé pozornosti. Střapatá projevila radost a potěšení. Za
několik dní chtěl pan Karlík potěšit i další ženy za pokladnou. Podařilo
se. Tak má pan Karlík čtyři vyvolené, kterým dělá radost.
Jak vnímají vřelou kávu ženy
Pokladní Střapatá s Karlíkem mluví často ve dvojsmyslech.
Střapaté vadí, když se Karlík směje na její kolegyně. Střapatá by
nejraději byla v pozornosti jen sama. Proto obdarování přijímá s jistou
hořkostí. Přesto je potěšená, že je o ni zájem a to okázalým projevem,
před nakupujícími lidmi. Každé kafe sníží její strach z váhy a stárnutí.
Na Karlíka se vždycky usměje.
Pokladní Kočková má ráda jemný humor. Kočkové vadí jen
trochu, když je Karlík všímavý i ke kolegyním. Kočková si plně užívá
aktuální pozornost. Kočková také vnímá kávu jako důkaz své stálé krásy a
přitažlivosti. Je hodně potěšená, stejně jako Střapatá, jen bez
hořkosti. Kočková nejkrásněji projevuje své pocity a na Karlíka i pro
sebe se dlouho usmívá.
Pokladní Vrchní má v rozhovorech největší tématický rozsah.
Vrchní téměř nevadí Karlíkova pozornost k dalším prodavačkám. Vrchní se
často v rozmluvě zmíní o svém muži a dá Karlíkovi najevo svou
nedostupnost. Přesto Vrchní je pokaždé ráda za projevovanou náklonnost.
Pokladní Malá mluví s Karlíkem nejméně. Malá se na projev -
slova Karlíka usmívá s drobnou zdrženlivostí. Malé vadí Karlíkova
pozornost k ostatním kolegyním a vidí v Karlíkově počínání jistou
zvrácenost. Malá získává ještě přebytky v projevech mužského zájmu o
svou osobu. Přesto i Malá s jistou nedůvěrou k zvrácenému bláznovství
pana Karlíka je za kávu ráda a usmívá se.
Pánovi pohnuté pohnutky
Pan Karlík ještě doufá ve vlastní rodinu. Pan Karlík ví, že
každá z pokladních další rodinu už zakládat nebude - ani v případě
vyhnaných mužů od snídaně. Ze stejné obavy Karlík kdysi nerozvíjel vztah
se Střapatou. Jeho darování je čistě nezištné, nepočítáme-li radost
z radosti.
Karlík si dobře uvědomuje, jak s jeho okázalou náklonností
se ve svých myslích vypořádají obdarované ženy. Karlík také ví o medvědí
službě, kterou si všímavostí vysluhuje.
Dobře zná, že každou darovanou kávou, všechny ženy ve frontě u pokladen
pozorují neúspěšného a odmítaného muže, který se zarputile snaží.
Karlík si je vědom, že snaživý a odmítaný muž je pro ženy
nejméně přitažlivý samec z celého stáda - naopak muž, který přelétavě
zraňuje mnoho žen, je nejžádanější.
Karlík si je vědomý snižující se hodnoty po každé
pozornosti - daru s nenávratným znaménkem a to snižující se hodnoty
každým opakováním - obdarováním.
I přesto všechno občas kávu koupí a koupí i svou devalvaci,
devalvaci v nežádoucího muže a další - malé, znehodnocení horké kávy.
Nedávná událost
Před několika dny potkal pan Karlík Kočkovou v jiném městě.
Napadlo jej, že by ji mohl pozvat na zákusek. Pan Karlík věděl, že bude
odmítnutý. Pan Karlík si přál být odmítnutý. Pan Karlík věděl, že
pozvání Kočkovou potěší. Tak se i stalo. Ještě se za Kočkovou několikrát
ohlédl a viděl stálý úsměv spokojenosti. Jen si tentokrát nebyl jistý,
jestli se darováním zájmu až moc neshodil. Radost pana Karlíka měla
hořkou příchuť na patře.
Právě se děje
Karlík právě platí u Kočkové a jde k automatu na kafe. Hází
do něj své půlprocento příjmů a automat chrčí. Kočková si všimla
kupované kávy a Karlík k ní gestikuluje. Oba si vymění úsměvy. Kočková
má radost. Karlík nese Kočkové kelímek s nápojem. Kočková chce jasně dát
najevo, že Karlík nemá šanci a říká „v pracovní době já nemůžu pít
kafe.“ Zraněný Karlík jde za Malou. Malá vidí odmítnutí a ví, že ona
přeci není horší než Kočková a když pro Kočkovou je Karlíkova pozornost
nepříjemná, ona přeci nemůže přijmout nějaký odpad a odpovídá „mně je
dneska špatně.“ Karlík nese nápoj pro Vrchní a i ta jej dnes poprvé
odmítá. Střapatá se projevenou nabídkou už cítí být uražena.
Důsledky
Pan Karlík už nebude nabízet horkou - tak horkou kávu.
Přijde o radost z radosti a jeho život bude zase o něco smutnější. Ženy
přijdou o projevy náklonnosti a o drobná cukrátka sebevědomí a též o
zpestření všedních dnů.
Kromě toho, že několik desítek žen vidělo, jak se chudák
muž vnucuje a už nikdy u nich – žen - nebude v úctě, tak i sám Karlík
přišel o část sebeváhy. Také si potvrdil, co už věděl.
Dávno věděl, že nezištné a opakované darovaní je pro dárce
vždy snížením sebe sama, že vždy přijde pohrdání od okolí a sociální
potrestání. Věděl, že jeho počínání stojí i za neúctou k jeho práci,
kterou tak nemá, za ztrátou kamarádů a přátel, za odtlačením od majetku
v rodině a především dopomohlo k životu mládence. Věděl, že možná bude
na povrchu zlý a zahořklý, ale uvnitř už se nezmění. K jeho škodě
nezmění. Ubožák. |