LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #63891
Autor:	Gejza Horvát
Druh:	Tvorba
Kategorie:	Poezie/Vyznání
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	16.01.2011 19:16
Počet návštěv:	538
Počet názorů:	8
Hodnocení:	5
Patří do sbírky:	Nedostupná

Navždy musí zůstat nevysloveno

myslela sis že mě
tvůj úsměv těší
ale v životě mě nic
tak netrápilo

když jsi mě oslovila
a jiné pominula
cítil jsem se jako bys mi
vypálila cejch

proč ses vedle mě
posadila když
kolem bylo tolik místa
co mi chceš připomínat

smála ses mým vtipům
já se usmíval na Tebe
a přemýšlel kdy
si asi podřežu žíly

co Tě opravňuje myslet si
že zrovna mě nemůžeš ublížit
když právě já jsem ten
koho denně stahuješ z kůže

Názory čtenářů

17.01.2011 11:18

Haber

*
láska a život sú krutí *

17.01.2011 15:03

janča

Dalo by se to zlehčit vtipem - už jsem měl připravený takový veršík - ale nejde to. Téma je příliš závažné na nějaké zlehčování... I když si sám některé věc upravuji až za rámec autorské licence, práce ostatních beru jako pravdivé, pokud jsou koaxiální s mou zkušeností. I tuto... a to je spíš na zamyšlení, než na ...

19.01.2011 10:04

olga

...proč ses ke mě posadila, když kolem bylo plno místa.......
.......tohle bych asi vůbec neřešila!!!!!

19.01.2011 15:26