Dílo #63737
Autor:sokrates
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Miniatura
Zóna:Jasoň
Datum publikace:15.12.2010 13:41
Počet návštěv:789
Počet názorů:8
Hodnocení:11 5 3
Patří do sbírky:Ježek

Ježek 9




  Ježíši ... to probuzení ... napřed jsem vůbec nebyl v obraze, kde vlastně jsem, oči ne a ne se rozlepit a když jo, tak vidím mříže ... aha, už si vzpomínám.
  Klec ještě smrdí od rumu, mě bolí mezi ušima, všude prázdno, i tatu už odnesli. Ještě že tak. V tomhle stavu bych možná ani nepoznal, že je vycpanej. I žrádlo mně nachystali, ale když vidím ty moučný červy, jak se to v té misce kroutí a sukuje ... oči mi z toho jdou šejdrem, o žaludku ani nemluvě. Tak co včíl? Pohyb. Jo, to bude ono, krev se rozproudí a dřív to svinstvo vydejchám.
  Tak si to mašíruju, pět kroků tam, pět zpátky, pět tam, pět zpátky, občas chytím trochu vangl, ale to ničemu nevadí. Co tak zkusit se rozběhnout? Řeknu vám, nebyl to dobrej nápad. Počítal jsem tři kroky rozběhu a dva na zabrždění, ale ty piliny na plechovým dně mně ty počty kapku pomíchaly. Rozběh sem se pěkně, s bržděním už to bylo horší ... Taková pecka do čumáku, to bych vám teda nepřál. Ale mělo to i pozitivní důsledek. Jak jsem narazil, klec sebou taky škubla a zaslechl jsem nad sebou jakýsi zarachocení. Kouknu a oni, jak byli včera na šrot, špatně usadili dekl, asi po tom, co mi tam dali ty červy. Dekl se hnul a já viděl škvíru. Že by příležitost k útěku? Tak ještě jednou, rozběh a na brždění bokem, další takovou ranu do čumáku bych nemusel přežit. Zase se to celý pohlo a škvíra nahoře se zvětšila. Ještě párkrát a už by tím šlo možná prolezt. Tak do toho.
  Jenže zas mně ty počty nevyšly, ale tentokrát to šlo do plusu. Jak jsem popojížděl s klecí a koukal furt nahoru, nevšim sem si, že jsme na kraji stolu a než se nahoře udělala dostatečná díra, celá klec se zřítila dolů. Jsem volný, ale je to relativní, pořád ještě nevím, jak se dostanu ven z baráku.
  Dveře jsou tamhle a už je za nimi slyšet nějaký pohyb a hlasy. Honem k nim. Zvenku slyší: "Týýý vole, to byla včera rumiáda, odemči, já ztratil klíče, musíme hned mrknout na ježka ... včera to s ním pěkně seklo, jak jste na něj funěli, opilci. Ježíši, kdo z vás včera shodil klec? Honem k němu, jestli se mu něco nestalo."
  Ale to už jsem slyšel z dálky, proklouzl jsem otevřenýma dveřma a šup do křoví.
  No, a jestli se mi ještě něco zajímavého přihodí, dám vám zas vědět. To, že při tom překotném útěku jsem šlápl do psího exkrementu, nic zajímavého není, to všichni znají.



Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'sokrates', 15.12.2010 19:39.

Názory čtenářů
15.12.2010 14:57
janča
Dobře napsané, dokonce to má i napětí. Neber to jako nějaký návod, ale já bych dospal ještě něco na konec - třeba jako:

sakra, ale měl jsem zbodnout ty červy. Teď mám hlad.
Ale .... jako by zavoněla žížala... (:-D
15.12.2010 19:40
slunečnice
rozhodně se ozvi :-)))
15.12.2010 21:13
Farah
Už teď se těším na Desítku! :-)))
15.12.2010 22:48
josefk
kočičák je horší .)
BEZVA :)
15.12.2010 23:17
fungus2

18.12.2010 11:54
psavec
Dobře jsi to napsal.
18.12.2010 14:15
Janina Magali
...DOBRÝ...:)))

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)