Dílo #63071
Autor:fungus2
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:17.09.2010 01:00
Počet návštěv:822
Počet názorů:9
Hodnocení:5 1 3
Patří do sbírky:POŠTOVNÍ

Prolog

A jsou tu jedenácté poštovní historky

POŠTOVNÍ HUMORESKY-11

I při takovém svážení zásilek z firem může dojít k zajímavým situacím. To jsem jednoho dne přijel s kolegou pro balíky jednoho obchůdku, kde většinou mívali velké placaté zásilky. A i v ten den takové tři zásilky měli. Jenže poštovní vůz byl už zcela přeplněn až po střechu balíky z jiných firem a my jsme neměli žádnou šanci ony tři placaté zásilky naložit do vnitřku vozu.
„To je v prde...! Co budeme dělat?" zeptal se kolega.
„Já mám nápad! Dáme je prostě na střechu a já je budu přidržovat rukou!" řekl jsem po chvíli přemýšlení.
„To jako myslíš vážně?"
„Ano, myslím to vážně!" pronesl jsem a trojici placatých balíků jsme položili na střechu. Kolega chvíli na ně nevěřícně hleděl, načež jsme usedli do poštovního automobilu. Já jsem stáhl dveřní okénko, zamkl jsem zevnitř dveře a následně jsem se částečně okénkovým prostorem vysunul, dávajíce ruku na horní zásilku.
„Co když spadnou?" zeptal se kolega s protaženým obličejem.
„Když nepojedeš rychle, tak nespadnou," řekl jsem mu a on nastartoval vůz, který se záhy rozjel. Poté jsem začal křečovitě přidržovat placaté balíky, přičemž mi neuniklo, že se z oken domů vyklánějí užasle se tvářící lidé. Zároveň také chodci i řidiči aut na nás nevěřícně hleděli a poštovní automobil byl okamžitě v několika ulicích středem pozornosti. Na poštu jsme to naštěstí neměli daleko a zanedlouho jsme vjeli na její dvůr. Na něm stálo několik pracovnic, které vytřeštily překvapením oči.
„Zdravím! Nikde už jinde nebylo místo, tak jsme ty placky dali na střechu," sdělil jsem jim. A poté se na zásilky položené na střeše vozu přišel podívat kde kdo z pošty. Myslel jsem si, že tohle vození balíků na střeše je výjimkou, ale uplynulo jen několik dní a poštovní vůz byl opět přeplněn zásilkami a v tom obchůdku měli zase velké placaté balíky. A tak jsme si udělali reprízu naší neobvyklé jízdy.
 Jindy jsme zase přijeli do firmy, kde kromě normálních balíků byla také vice jak dvoumetrová roura z tvrdého papíru. A já jsem hned s kolegyní věděl, že s tou neobvyklou zásilkou budeme mít problém. Naše tušení se záhy naplnilo, protože ona roura šla naložit jen tak, že trčela otevřenými zadními dveřmi ven. Takhle jsme však nemohli jet, protože hrozilo, že by vypadly za jízdy některé balíky.
„Nejradši bych jí přelomila vejpůl!" vyhrkla naštvaně kolegyně.
„To já také, ale adresát by se divil, kdyby mu ta věc v tý rouře přišla rozlomená," řekl jsem.
 Pak jsme chvíli všelijak onu rouru do vozu strkali, až se nám jí podařilo jí umístit ve vnitřku automobilu napříč. Tentokráte netrčela vzadu, ale její část dost vyčuhovala díky staženému dveřnímu okénku předními dveřmi u mne. A protože roura byla širší, tak já se na sedačce nacházel v předkloněné poloze, ona byla na mém rameni a já jsem jí zároveň přidržoval, aby se ještě více nevysunula ven. S takhle trčící rourou jsme se rozjeli na poštu a opět nás koukali chodci i lidé v autech. Policistům by se asi nelíbilo, že z automobilu trčí rourovitý předmět. Ale k našemu štěstí jsme žádné policisty nepotkali a zdárně se nám podařilo dovést onu rouru na poštu.

 

Názory čtenářů
17.09.2010 07:16
slunečnice
 
18.09.2010 00:05
Humble
Měli jste na ni přivázat červený praporek - já jsem za tímto účelem v autě vozíval sovětskou vlajku :o)
18.09.2010 08:03
fungus2
Díky o))
18.09.2010 10:24
josefk
rouroidní :) ...jo, a díky za prde...
:)
18.09.2010 14:46
fungus2
Děkuji!
20.09.2010 13:11
Doffie
:)
21.09.2010 09:00
fungus2
Díkas!
21.09.2010 17:09
muclicka
)
21.09.2010 17:30
fungus2
Díky!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)