Dílo #62900
Autor:silent
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:23.08.2010 10:11
Počet návštěv:670
Počet názorů:5
Hodnocení:6 1 2 1

mezizastávka
vrátit se tak do dětství
a z lega své duše vystavět jiný
trvanlivější hrad

jenže trosky bývalé stavby se vzpírají dnešním rukám
a v paměti si už nevybavuješ žádnou budovu,
ve které bys chtěl žít

Názory čtenářů
23.08.2010 10:42
Montrealer
tohle je nějaký smutný
23.08.2010 18:09
Silmor
pro mě má tohle hloubku, asi proto že sem si hodně hrála s legem jako malá a k budovám mám taky svůj vztah. Je to pro mě jako ohlídnutí do nějakýho předškolního a mladšího školního věku.. teď zrovna nejsem schopná o tom přemejšlet a rozebrat to, ale cejtim ten smysl..
23.08.2010 22:12
cesmína
mě se to líbí, kdysi jsem v sobě takhle sázela stromy, když je někdo pokácel, jednou bylo dokonce z mýho lesa vybetonovaný smetiště...a to se špatně uklízí...
23.08.2010 22:58
guy
všechno přijde ..
:-)
25.08.2010 14:02
Diotima
lego duše :-) pěkný (člověk musí být většinou statečný a smířit se s tím, jak to je)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)