Boj s Pečovatelskou službou jsem víceméně vyhrál. Všechny pečovatelky mi budou nakupovat v Arkádách Pankrác. Zatímco na starém pečovatelském okrsku (před letošními Bohnicemi) chodila má oblíbená a osvědčená pečovatelka zásadně do Billy, což považuji za dost slušný kvelb, na novém okrsku chodila neoblíbená pečovatelka do kvelbů, které jsem při e-mailovém boji s novou šéfovou pečovatelek nazýval "periferní obchody". Byly to obchody, které si pečovatelky samy zvolily, protože je měly na trase nejblíž. Jenže jaké tam bylo zboží? Přestal jsem objednávat kuřecí tlačenku a jogurty, protože pokud to v tom kvelbu nemají, koupí pečovatelka věc podle ní nejpodobnější, Zdaleka ne vždy se však strefí…
      S novým asistentem očekávám problémy. Především svou asistentskou práci vykonává jako vedlejšák. Jinak je profesionálním ošetřovatelem v jednom domově pro seniory – v zařízení, do kterého bych se rád podíval, ale jen kouknout a dost!
      Nový asistent bohužel pracuje v turnusovém 12-hodinovém režimu, podobně jako zdravotní sestry, takže jeho časové možnosti jsou silně omezené. Koupat a převlékat mě v sobotu asi nebude. Zatím jsme se dohodli na útercích nebo čtvrtcích, protože v ty dna ke mně nechodí ani pečovatelky ani sestřička z Domácí péče. Není nic nepříjemnějšího než návštěva v době koupání. Sestřička sice klíče od bytu nemá, ale pečovatelka je má a pokaždé tvrdě vyžaduje tři podpisy (tedy podepsat 3 dokumenty), protože to po ní vyžaduje její šéfová.
      Bohužel odpadnou i asistentovy nákupy, protože bydlí ve Vršovicích a cesta autobusem ke mně mu trvá 30 minut, což je dohromady hodina a ta se už počítá jako poskytnutá pečovatelská služba v sazbě 100 Kč/hod. Nákup se počítá stejně.
      V zásadě se tedy dá říci, že se mi spíše vyplatí nechat nakupovat pečovatelky, když mi jejich šéfová slíbily ty Arkády. „Starý“ asistent bydlel u stanice metra Budějovická a měl to ke mně čtvrt hodiny a Arkády i Billu přímo na stanicích metra.
      Dá se tedy objektivně prohlásit, že změna pečovatelského okrsku (a tím i pečovatelky) i změna asistenta byly změnou k horšímu, protože nový asistent bydlí dost daleko a navíc je omezován turnusovými službami. Že by vykoupání klienta a oblečení nezvládl, to si nemyslím. V práci to dělá denně.
      Sám se nekoupu proto, že je nebezpečí pádu ve vaně i při vstupu do vany a nejbližší blízká osoba bydlí v Jeseníku. Bratr pak v Havířově a je mu 79 let. Jsem tedy v Praze zcela opuštěn, sousedy v domě neznám ani nezdravím, pouze odpovídám, pokud pozdraví oni mě. Stejně nikdy nevím, kdo mě to vlastně pozdravil a zda v našem domě bydlí nebo je to jenom návštěva.
      Malá odbočka. V našem domě bydlí vyučený velomechanik Pavel Todorov, který je současně vedoucím společenství vlastníků bytových jednotek. Todorov měl prodejnu a dílnu někde na Žižkově, ale kvůli vysokým nákladům si dílnu zřídil ve svém bytě, když předtím "zřídil" a vyštval manželku (podrobnosti ani jiné pikantnosti odsunu manželky do předem připravených pozic bohužel neznám, jelikož nemám nebetyčnou drzost ani vtíravost redaktorů Blesku).