Dílo #62645
Autor:fungus2
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Na pokračování
Zóna:Jasoň
Datum publikace:26.07.2010 01:00
Počet návštěv:691
Počet názorů:6
Hodnocení:4 1
Patří do sbírky:DRAMATICKÁ

Prolog
Část první:  http://www.literra.cz/moduly/autor/php/dilo.php?dilo_id=62588&autor_id=133
část druhá: http://www.literra.cz/moduly/autor/php/dilo.php?dilo_id=62589&autor_id=133
VAGONY-3

Pavel chvíli hleděl na jedoucí trojici vagonů, která nezadržitelně směřovala k nádraží, co bylo nedaleko. Znovu si uvědomil, že jedině na onom nádraží můžou být vagony odkloněny na kolej, aby nepokračovaly v jízdě po jednokolejné trati.
„Krucinál!“ vyhrkl a kulhavě došel k ležící motorce.
„Sakra! To je situace!“ řekl si, když nasedl a rozjel se po silnici. Za okamžik se dostal na úroveň nákladních vagonů a jen bezmocně na ně hleděl. Zároveň se díval před sebe i za sebe, ale na silnici byl sám.
„To bych toho kop!“ pronesl a zvýšil rychlost motorky. Netrvalo to dlouho a předhonil vagony.
„Tady na tý rovince snad nepojedou tak rychle,“ pomyslel si, přičemž opakovaně otáčel hlavu. Neuběhly ani dvě minuty a silnice se stáčela doprava a vedla přes trať. Na ní v tom místě byl přejezd, který však neměl žádnou signalizaci ani závory. Pavel jej přejel a vzápětí spatřil z opačné strany k přejezdu přijíždět autobus.
„No vida. Tak teď pojede autobus plnej lidí!“ řekl. Současně pohlédl na trať, na niž v dálce uviděl ony vagony. Postavil motorku napříč silnicí a sledoval střídavě přijíždějící autobus i přibližující se vagony. Ke svému zděšení po chvíli postřehl, jak na opačné straně za přejezdem jede po polní cestě automobil, který vzápětí najel na silnici a míří k přejezdu. Jeho řidič vůbec neměl o nebezpečí, co mu hrozí ani ponětí. A tak Pavel okamžitě otočil motorku a za okamžik přejel koleje. To už byly vagony několik desítek metrů před přejezdem a automobil přibližně ve stejné vzdálenosti od kolejí.
„Zastavte!“ křičel zuřivě mávající Pavel, který jel přímo proti vozidlu, jehož řidič na něho dlouze troubil. Poté se ozvalo skřípění brzd a s dveřního okénka se vyklonil rozčílený muž.
„Co blbneš, ty vole!“ rozkřiknul se na Pavla.
„Vjel byste přímo pod vagony!“ vykřiknul na něho Pavel a řidič nechápavě protáhnul obličej. Pak se oba zadívali na přejezd, k němuž z druhé strany přijížděl autobus. Jeho řidič naštěstí zpomalil a zavčas uviděl trojici vagonů, které záhy projely.
„Ty vagony se samovolně rozjely a řítěj se k nádraží! Já mám vybitej mobil, volejte rychle polici! Výpravčí na tom nádraží asi vo těch vagonech neví!“ vyhrkl Pavel na stále užasle se tvářícího muže. Poté se Pavel rozjel k přejezdu a přitom si všimnul, že muž v automobilu má u ucha mobil. 
  Silnice vedla k nádraží, které bylo vzdálené sotva tři kilometry, což Pavel věděl. Též si uvědomoval, že trať je mírně z kopce, což bude mít vliv na rychlost vagonů. Ty opět zanedlouho dojel a předjel. Zároveň uviděl nádražní budovu, k níž vzápětí přijel. Přejel trávník a chtěl se rozjet k nástupišti, na němž stálo několik lidí, kteří čekali na vlak. Na nádraží panoval klid, z čehož usoudil, že výpravčí o vagonech ještě neví. Ohlédl se za sebe a spatřil vagony, jak se rychle přibližují k nádraží. Rychle mu došlo, že než stačí varovat výpravčího, tak ony projedou nádražím. Současně zaslechl houkání lokomotivy, což znamenalo, že za chvíli přijede osobní vlak. Rozhodl se bleskově. Seskočil z motorky a rozeběhl se k místu, kde se koleje rozchází. I přes bolest v noze doběhl k vyhybce, kterou obouručně uchopil. Jeho jedinou snahou bylo jí přehodit, aby vagony vjely na poslední kolej, na niž nevjede vlak. Rozklepaný a vyděšený manipuloval s vyhybkou, přičemž hleděl na přibližující se vagony. To už z druhé strany do nádraží vjel osobní vlak a současně na nástupiště vyběhl výpravčí.
„Kurv…., tak se přehoď!“ vykřikl s potem ve tváři. Kolejnice se vzápětí posunuly a on od vyhybky kulhavě odběhl několik metrů. Pak zůstal stát a sledoval rozklepaně, jak první vagon míjí vyhybku ve velké rychlosti. Vzápětí vykolejil a po něm i oba dva vagony.
„Do prde…!“ vysoukal ze sebe Pavel a sedl si na zem, zatímco od nástupiště běžel vyděšený výpravčí následován lidmi.

KONEC

Počet úprav: 3, naposledy upravil(a) 'fungus2', 25.07.2010 16:07.

Názory čtenářů
26.07.2010 01:29
Montrealer
Návěst 72, Stůj, zastavte všemi prostředky, musí znát a ovládat každý, kdo se kdy upsal železnicím, třeba i železniční lékař. Za dne se dává kroužením červeným praporkem, v nouzi jakýmkoliv předmětem nebo i pouhou rukou. V noci se dává kroužením rozsvícenou baterkou libovolné barvy kromě zelené, která naopak znamená volno.

Z Návěstních předpisů někdejších ČSD.
26.07.2010 05:47
muclicka
)
26.07.2010 13:51
slunečnice
:-)
26.07.2010 23:26
fungus2
Děkuji!
28.07.2010 20:31
josefk
Do prde...! myslel jsem si, že police nic nesvede :))
29.07.2010 08:04
fungus2
Díky!

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)