Dílo #62346
Autor:jindra
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:16.06.2010 16:15
Počet návštěv:402
Počet názorů:2
Hodnocení:2 1

Prolog
"že přežiješ, neznamená
že se o sebe umíš postarat
a květina ženu potěší vždycky"
Čerstvě okousané nehty čpí jako prach z vyvrtaných zubů

Na komíny
se šplhalo po ostnatých drátech
k obloze
na niž se jim tak snadno zapomnělo
když se vzdali naděje na nebe

Tehdy se mi ještě stávala znamení
a jeden z těch jasnozřivých vágusů mi v baru řekl:

"Bojuj o ni!
... jestli můžeš"



Zpoza zatáček se po západu slunce vynořují světla automobilů
když mhouřím oči
světla blížícího se automobilu se změní v sluneční korónu
ale ať je tisknu sebevíc
není to dost
aby se nakonec nerozdvojila
- zpět k slunci už je nezvrátím

Lesy už se nezdají být dost rozsáhlé, aby v nich šlo o přežití
Za každým horizontem číhají města
cesty
ale není cesty
která by mě k ní dovedla

Na obrubníku jsem pořád stejné novorozené hříbě
ale už pozdě vím, že
bojovat o ni znamená, bojovat o její důvěru
Epilog
 

Názory čtenářů
14.09.2011 13:01
Andrew Maxwell
tyjo, hezký věci

za každým horizontem číhají města, tisknutí očí, šplhání na komíny

fakt líbí, konci moc nerozumím, ale toje jedno, to, co jsme měl pochopit, jsme pochopil
21.09.2011 20:48
animovaný medvídek
Jsou tam pěkný místa, jasnozřivý vágus atd. A další sloky jsou povedenější celkově víc než ta první. Dobrý.

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)