" Tady jsem vám přinesl krůtu, je rozporcovaná." Pravil syn a prstem ukázal směrem k zemi, kde se nacházel jeho úspěšný pokus o vyjádření sounáležitosti s nejbližšími předky. Šest kilo těžký prezent však nebyl jen příjemným skutkem, ale nastartoval velice činorodý večer, pro mne. Mražák v patře, mražák v kuchyni, oba přeplněné poklady, s některými jsme se už před víc jak rokem stěhovali... Mezi borůvkami z roku 1997, jahodami z roku 2001, králíky z roku 2007, kořenovou zeleninou, různými balíčky bylinek, ryb, drůbeže a porcovaného masa jsem nakonec krůtu umístil, pouze jsem přemístil směrem ke kuchyni pět křepelek z letošního jara - také prezent od syna, listové těsto a droby z kachny od pouti. Pak už jen došlo k boji mezi mnou a ženou, kdo z těch surovin připraví krmi. Zvítězila samozřejmě žena, však tak to má být. Prý to bude zase bomba. Měl jsem hned jasno, z drobů a křídel polévka, dušené křepelky podle paní Šroubkové, teoreticky jsem se připravoval už delší dobu, pomocníkem mi byla kniha. Kniha Jak se vaří u Šroubků. Polévka byla jednoduchá, do hrnce jsem kromě křídel a drobů vrazil sádlo, cibuli, květák, mrkev, celerovou nať, sůl, trochu kmínu a majoránku. Pak jsem jen čekal, až to zavoní. To s křepelkami byl větší problém, sváděl jsem teoretickou bitvu s paní Šroubkovou, stále mi ten její recept připadal... málo šmrncovní. Samozřejmě, kastrol byl můj, neměla proti mně žádnou šanci. Křepelky jsem omyl, nasolil, vyplnil plátkem špeku, ale do něj jsem navíc zabalil sušenou švestku. V kastrolu jsem osmažil na kostečky nakrájený špek a cibulku, mírně jsem zaprášil, místo paprikou, zázvorem, přidal podle rady kousek másla na zjemnění, podlil jsem místo hovězím vývarem polévkou z kačeny, co zrovna vedle voněla a přidal ještě majoránku. Pak jsem ve vzniklém výtvoru utopil křepelky, zbytečně, měly to už, chuderky, za sebou, přidal navíc pár snítek celerové natě a přikryl pokličkou, jen ať se to tam popere. Pak jsem se, smrtelně znaven, vydal k loži, horizontalizoval jsem a vzápětí usnul. Vzbudila mne moje drahá, že už spím skoro hodinu a půl, představte si, že to bylo právě akorát, kdy byly křepelky měkké. Křepelky jsem vyndal, do vývaru jsem přidal dvě deci zakysané smetany a navíc 2 deci šlehačky, když to má být bomba, tak kalorická, že... Vmíchal jsem ještě lžíci hladké mouky, krátce povařil, dal zpět křepelky a hotovo. Vývar jsem nezcedil, jak bylo doporučováno, přece se nepřipravím o to nejlepší, vypečený špek. Teď bomba chládne a ke konzumaci dojde zítra, až se omáčka rozleží. Na hostinu dojde syn s rodinou. Jako přiloha budou máslové noky. Abych nezapomněl, z listového těsta už je štrůdl, mandlové plátky mi právě křupou mezi zuby. A paní Šroubková? Té by určitě chutnalo. |