Lehkým úsměvem mě vítá - milým, ale chytrým, je dobře za ním skrytá. Jiskerný lesk bystrých očí snažně lapám do sítnice, mezitím již vnáší hlasem libá slova do světnice. A jak voní! Vůně světů otřely se o ni. Ladně stojí, píše znaky, hltám ji, je, píši taky. Tři krůčky, už u mne stojí a červeným perem vládne skvostná její ruka. Tak blízko! V mém textu se chyby rojí. Já ve chvíli zapomněl, proč jsem tady asi. Chtěl jsem se učit, však mysl unesly mi lektorčiny krásy.
:)
|