Dílo #59809
Autor:JirkaS
Druh: Tvorba
Kategorie:Poezie
Zóna:Jasoň
Datum publikace:13.10.2009 20:56
Počet návštěv:1146
Počet názorů:5
Hodnocení:5 2 1

Prolog
.....
To si pamatuj
Je jedno
jakého má kdo ptáka
stejně mu jednou s šesti křížky
odletí a pak bude
ladit
struny
až do prasknutí
Ale..
---


Měl jsem jako malý
ženu
Byla stará jako náhon co tekl kolem
a já ji miloval
Byla to lesní žena
a bříza
do jejíž kůry jsem řezal

Byla to křída jíž
jsem maloval
byla to volavka
s ústy plných ryb
Byla to tráva
kterou jsem se plahočil...
---
A pak -
nevím co se přihodilo
mě to odneslo
(ten starý náhon)
a já se utopil
ve svém opojení
a upálil na svém plameni
A já ji
nechal v kleci

křičet

a naříkat
a běhat po městě v bílém andělovi
celou zmatenou...
---
Tohle je nejspíš úděl mrtvého ptáka:
Nikdy neumřít (tobě se to mluví,

chlapče)

V pokoře ale spí smrt:
to si pamatuj

Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'JirkaS', 13.10.2009 20:58.

Názory čtenářů
13.10.2009 23:05
josefk
...nesuď ty s šesti křížky podle sebe :)
14.10.2009 10:02
baucis
Špica
14.10.2009 11:17
HarryHH
*

Naladit prasklý struny
do moll
a odlivkou šnapsu
naplnit moře
po okraj

Hladový kormorán
v rouchu anděla
brázdí myšlenky
na návrat

... a pevnina se vzdaluje
geometrickou řadou
tvých zkušeností
který jen násobí
tvou bezmoc …. dítěte …



*

*
------------------------------------------------

Dobrý Jíro, ... in my mood ...

*
14.10.2009 11:19
HarryHH
*- avi
19.10.2009 20:54
Haber
jasné*všetci zdechneme*

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)