vzpomínáš jak jsme prvně kradlize stromu bytí divný snář?spolu tam dolů přes zábradlíty bíláa já žádná tvářjak rděly se nám studem kmenya moře trávy třelo břehne, není dobře zvát se jményhlas sivé kantilényjež ulpěla nám na křídlechpojďme zas nedělatto málo, co z nás zbýváa vítr bude skučet,látaž havran sedne na akáta až se rozezpívá...