Zastavil jsem se, stromy se také zastavily, nadměrné široké větve šišky si pohrávaly s hmyzem nekonečná obrhoublost stereotypnosti přírody nemající barvy útěchu emoce stál jsem v obchodě pozoroval hodiny na stěně doufal jsem že přijde čas čas který sám sebe nezná v epické distanci časovost poledního odpočinku chvějící se vosa kolem útržku z novinové zprávy :"Alex M. rozevřel dlaň uprostřed.../nečitelnost/ několik občanů bojuje proti mozkové diabetizaci" ucítil jsem písek ze středomoří plné plíce zrnek kávy cigaret skelných tamponů pod okrajem sklenice sklánějí se jako můry ve větru noci liány z nebe hledají oběšence armáda svodivel vyzařuje cestu touha po dialogu promluvě ženský element skonává v tichu na vyznačených dopisních obálkách zároveň smrt pisatele atd... iluze kostela otlučených kloubů Slunce v zádech vytváří mapy na košili káva v zubech znovu zrnka zívají zřetelně zimou
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Pan Japko', 19.08.2009 20:28.
Trefoval jsi se do kostela,hodin(ářství) - víš,že ty hodiny,co jdou,jsou ty nejvíc prodávané? :-D
A u kostela se nejlíp kalí,když padaj hvězdy,třeba jak dnes