Byl jednou jeden chytrý chlapec. Ale on ve skutečnosti nebyl tak chytrý, jen se ta tvářil. Jednoho krásného dne mu jedna dívka řekla, že by ho milovala, kdyby se nepřetvařoval. A že by ho milovala, kdyby se převtělil do zahradního trpaslíka. Chlap souhlasil, ale ona se musí převtělit za kukuřici. Aby on každý den, každičkou minutu mohl olupovat její zrnka kousek po kousku a tak trpaslík loupal kukuřici, tu šla kolem láhev vína a povídá:

„Trpaslíku, co ty tu děláš?“ A trpaslík na to:

„Loupu kukuřici… ale mám žízeň“

A jak loupe zrnko po zrnku, najednou mu zaskočilo… Dusí se dusí a láhev vína nabízí, aby se napil, než se udusí. Trpaslík se napil, zachránil… a jak se napil, tak se opil, poblil láhev vína, kukuřici, a když s tím vším skončil, šel domů.

Doma našel lednici a v ní: bůček, sádlo, šunku, pivo, a pivo. Když toto všechno snědl, tak si usral a usnul!!!

Druhý den ráno se probral v kraji, který byl nazýván „Nebeský ráj“. Prostě si myslel, že je to nebeský ráj, ale ono tmu zdaleka tak nebylo, byl to ráj, který se jenom tak tvářil, byl v Pekle a zdálo se mu, že je v nebi. V nebeským ráji bylo nádherně, všude kolem byly spousty trpasličích prostitutek v červených sukýnkách.

Jejich sukýnky byly pekelně krátké a náš hrdina měl co dělat, aby se udržel. Jenomže se neudržel. Vrhl se na ně a strhal jim ty pekelně krátké sukýnky. Jenže následovalo překvapení. Čertice byly jako panenky a neměly žádná přirození.

A tak se zamyslel, rozhlídl se kolem sebe a uviděl láhev rumu, načeš si řekl:

„Seru na to.“ A zahodil víčko. Veškeré opilecké povídky, které vyprávěli svým vnoučatům. Byly jako noční můry, o ktyrých se jim denně zdálo. Tak a teď nová pohádka.  Bylo nebylo…. :) :) :)