Dílo #58180
Autor:siorak
Druh: Pro pobavení
Kategorie:Próza/Reportáž
Zóna:Jasoň
Datum publikace:18.06.2009 08:56
Počet návštěv:1176
Počet názorů:7
Hodnocení:3 2 1

Prolog
Dokončení dobrodružství s čebureky.
Jak jsem dělal čebureky, aneb Siorak v kuchyni (dokončení)
středa, 17. června 2009
17:40
Domluva zněla, že budu v šest u Jirky, ovšem právě jsem nastoupil do tramvaje a cesta má trvat čtyřicet minut. Už jsem měl být v půlce, co se dá dělat. Nevím, jak dlouho to fritování potrvá, obávám se, že třeba tři hodiny. Kdoví, kolik těch čebureků nakonec bude. To v receptu nestojí. Dorazil jsem na Palmovku, za minutu má dojet dvacet čtyřka. A sakra! Už stojí na křižovatce! Reflexivně jsem vběhl do podchodu a beru schody po dvou. Nic moc, na zádech batoh s těstem, fašírkou a válečkem, v ruce igelitku s prknem na válcování těsta. Vyběhl jsem z podchodu a tramvaj stojí na zastávce. Ještě do ní nastupují lidi. Je to tak 50 m, ale s mou výzbrojí to nemohu stihnout. Smůla! Dveře se zavírají. chybí mi tak deset metrů. Sklonil jsem na sekundu zklamaně hlavu a začal se zabývat myšlenkou, kdy asi pojede další tramvaj. Stal se zázrak! Když jsem opět zvedl hlavu, tramvaj tam stále stála a dveře byly otevřeny. Děkuji, pane řidiči! Dobří lidé ještě žijí. Doběhl jsem dovnitř a svalil se na nejbližší sedadlo. Měl bych sportovat, a ne vymýšlet, co do huby. Jenže o to nejde. Jde o zábavu.

18:21
Vystupuji z tramvaje a zamířil jsem k Jirkovu bytu. Je to tak dvě minutky. po zavolání mobilem mi hodil oknem klíče a vcházím dovnitř. Chjo, moc dobře jsem ho nevychoval, moh by aspoň stát u otevřených dveří do bytu, místo toho musím klepat. Snad jsou to jeho dveře. Ó tempora, ó móres! :-)

18:40
Po nezbytném úklidu linky a umytí nádobí (sakra chlapi!) mohu konečně rozložit vál, těsto, nádivku, dva talířky (musel jsem počkat, až úplně vyschnou, kvůli posypu moukou). Ještě jsem zavelel do koupelny vydrhnout ruce a jdeme na to. Vyrobili jsme deset kuliček z těsta, velkých asi jako ping-pongový míček, jak to stojí v receptu. Uleželé těsto opět trochu lepí, ještěže jsem zbytek mouky vzal prozíravě sebou. Trošku jsem posypal talíř na který jsme kuličky pokládali a také vál. Vybalil jsem nový mini válek z celofánu, trošku opláchl, a začal válet. Lepilo se to. Nešetřil jsem posypem válu moukou a vznikající placku pravidelně otáčel namoučenou stranou nahoru, aby se nelepila k válku. Podařilo se mi kupodivu vcelku bez problémů uválet první milimetr tlustou placku a hodil jsem ji na talíř. Poučený Jirka začal půlku pokrývat fašírkou, načež mi vysvětloval, jak mám příště nakrájet cibuli víc najemno. Po rozprostření fašírky dle mých instrukcí přeložil placku napůl a začal ji uzavírat okrajem talířku. Dělalo se to blbě, tak jsme vyzkoušeli hranu vidličky. Ale nejlepší nakonec bylo přitlačení okrajů k sobě prsty. Stačilo po okraji postupně lehce přitlačovat nehty k desce a dotlačit to bříšky prstů.

18:50
První dvě čebureky vkládám do rozpáleného oleje ve friťáku. Teplota něco více než 170°C ale méně, než 190°C.
k mému překvapení začaly čebureky dost rychle měnit barvu. Otočil jsem je už asi po půldruhé minutě a po další půldruhé minutě vytáhl ven. Těsto bylo proděláno dobře, ale fašírka dost na hranici. Asi jako středně propečený steak. Trošku to ve mě vzbuzovalo obavy, ale snědli jsme to bez problémů (zatím je mi fajn). Další jsem už nechával kolem 5 minut z každé strany. Ona zlatohnědá byla o něco tmavší, celá čebureka křupavější (ale ne moc, tak akorát) a měkká fašírka vevnitř chutnala skvěle! Spadl mi kámen ze srdce. Povedlo se! Mezitím přišel pan Z. otec, spolubydlící s Jirkou a svým synem Zdeňkem v jednom bytě, takto jaderný fyzik, jak jsem se dozvěděl později. Nabídl jsem mu dvě čebureky, a myslím, že mu chutnaly, protože neprotestoval proti přídavku.

19:59
Co vám mám povídat. Nakonec jsme vyrobili 18 čebureků. Jelikož dva jsou lehčí oběd a čtyři už přežrání, najedli jsme se všichni, včetně Zdeňka, který mezitím dorazil.

Že po té vydařené večeři byla vodní dýmka a půl láhve irské whiskey, která se objevila u nich v lednici a nikdo se k ní nechtěl přiznat, to už je jiný příběh.

23:40
Jsem zase u sebe v bytě a zahajuji psaní.

Názory čtenářů
18.06.2009 10:09
Pomerančová
gratuluji k uspechu :-)
18.06.2009 10:22
fungus2

18.06.2009 12:59
Petrusha
tak mužského videť behať s plným batohom a doskou na váľanie cesta v ruke za električkou, tak asi skameniem úžasom :))))
18.06.2009 16:40
slovenka
Petrusha napsal(a):
tak mužského videť behať s plným batohom a doskou na váľanie cesta v ruke za električkou, tak asi skameniem úžasom :))))
no a bejt řidič, tak mu ty dvéře taky votevřu.
18.06.2009 21:38
siorak
slovenka napsal(a):
Petrusha napsal(a):
tak mužského videť behať s plným batohom a doskou na váľanie cesta v ruke za električkou, tak asi skameniem úžasom :))))
no a bejt řidič, tak mu ty dvéře taky votevřu.
Vlastně ani nevím, doběhl jsem k zadnímu vozu, třeba tam byla řidička. :-)
09.01.2010 18:33
sokrates
Sio jsi hrdina
12.01.2010 11:44
siorak
sokrates napsal(a):
Sio jsi hrdina
Taky se tak cítím. :-))

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)