LiTerra

Autoři Stránka autora Názory autora Díla hodnocená autorem

Dílo #56835
Autor:	Pan Japko
Druh:	Tvorba
Kategorie:	Próza
Zóna:	Jasoň
Datum publikace:	10.04.2009 00:01
Počet návštěv:	1188
Počet názorů:	13
Hodnocení:	6 1 3
Patří do sbírky:	Prózy

Metafora

je možný, že ještě po roce se bojim jezdit v tramvaji, abych tě náhodou nepotkal, snažím se usilovně si číst, nezvedat hlavu, zastávka, vystup brácho, utíkej pryč, do přítmí průchodu, do bytu, zatáhni žaluzie, nalij si panáka, dostaň se do klidu. Je možný, že ještě stále po roce mě žere láska k tobě, slovo láska, už mě taky sere, vo tom žádná, chlastací období posledních pár let polevilo s tebou, dneska jedu bez metafor, zase láhev bílýho, zejtra je taky den, už od rána, šílenýho, světlýho, plnýho slunce, který mi užírá lejtka, když du na poštu zaplatit složenky a cejtim pot starejch lidí, rosí se mi čelo. Pak jenom polehávat, vymazat si hlavu, ze vzpomínek, přepadnou mě, skládám se jako pytel uhlí, chybí mi fyzická práce, jenže psychicky fungovat mi dává dost práce, akorát mi píše kámoš, že bezdomovec zmátil řidiče, pokejvu hlavou, je mi to fuk, svoje narcistní sklony psát jenom o sobě jsou děsně všudypřítomný, nevím jak je možný, že na každým svým koncertě trpím tím, že tě nevidím v první řadě, ani v tý poslední a jsem nucenej masochisticky se producírovat před davem, chce moji hlavu, pochutnej si, že jo.
Metafora může zabíjet, metafora může vyždímat svět, nejenom ten fikční, někdo si stěžuje na tlustý stehna, maže si je mastí, běhá kilometry. Já jenom čumím, občas se dostanu do stavu, kdy chci jet na venkov, vím, že to není žádný východisko, jenom tichá touha šílence, nejde, ještě studuju, ale spíš trávím rána s lahví ruce a tupym pohledem na protější barák, pokaždý bych to chtěl změnit, cítím jaro, holky maj krátký sukně, výstřihy, jsem sám, jsem vybíravej, znuděnej, přitom se rád nechávám unášet proudem citů a emocí, nikdy to nekončí, stejně jako hrátky s metaforama, do tý doby, než jima někoho zraníte, ženský si hrajou furt, je to jejich hlavní zbraň, na ostatní nevěřící tomáše, tvůj osud je jako vybydlenej byt, řekne mi zmánej, má stejný problémy jako já, tuhle jeho hlášku jsem si pučil a nebereme to špatně,
metafory
jako násilí
jako život
jako smrt
metafora chlastu
všichni ji známe
sexu
...........
už moc nezbejvá

Epilog

další ráno
skrz cigaretu
jenom tu pomyslnou
kafe až odpoledne
hlavně přežít ty čtyři hodiny
bolení hlavy
cesta do krámu
pro další pití
neustále pít
jako droga
tělo to bere
po litrech a směje se tomu
kyselým deštěm
žaludek to nezvládá
intelekt jo
píšu furt stejně
možnost závratě
abych se dostal na okraj
jako stokrát předtím
děsím se lidí
jejich tváří
promluv
shluku slov
který nedokážu rozkódovat
jsem zavřenej mezi čtyřma
stěnama
stačí mi to
nechci nic víc
jenom někoho
kdo by mě občas proved
po náměstí
a já moh zapomenout
na zjivený
dny
skříně
a žiletky

Počet úprav: 5, naposledy upravil(a) 'Pan Japko', 10.04.2009 00:18.

Názory čtenářů

10.04.2009 00:28

animovaný medvídek

Trochu výlevný no.. co na to říct.. snad jen,že s tímhle

"žaludek to nezvládá
intelekt jo
píšu furt stejně
možnost závratě
abych se dostal na okraj
jako stokrát předtím"

dokonale souhlasím

10.04.2009 00:30

fungus2

10.04.2009 00:31

fenoménH

dobrý je to pěkně sesumírovaný..

10.04.2009 00:34

Pan Japko

jako vosa je v tý metafoře že jo:-)

10.04.2009 01:19

fenoménH

Pan Japko napsal(a):

jako vosa je v tý metafoře že jo:-)