Kdysi se mne bývalý kolega zeptal, když tak píšu ty básně, zda bych neměl něco o životě, že bubnuje v kapele a něco nového by potřebovali. Tak jsem jen tak z hecu
 během svačiny spáchal tohle! Mělo to i známou melodii a o pár slok méně. Zda to použili, nevím.
Ale ta melodie připomínala píseň, kde Waldemar Matuška zpíval:
"Slunce pěkně hřálo
a v přístavu byl máj,
my na palubě stáli
a já na benžo hrál.../

Dej pracky z mého zadku
a nelíbej mne víc,
táhni Ty drzý spratku,
se mnou nebude nic!

Neber mne kolem pasu,
nelaskej ňadra má,
nejsi tím, po kom pasu,
Tys myš jen šedivá!

Tak táhni pryč z mých dveří,
a neobtěžuj dál,
já nejsem ta, co věří
na sladkej ideál!

Světu jen prachy vládnou,
kdo není "ve vatě",
ten nemá šanci žádnou
získat si srdce mé!

Rovnou si hledej sobě,
mne na pokoji nech,
nemám nic proti Tobě,
však chud jsi,tak máš pech!

Já budu velká dáma,
ať dřív anebo dýl,
tahat se s chudákama
není prostě můj styl!

Jó,prachy světu vládnou
a když jsi "švorcovej",
tak nemáš šanci žádnou
na život fajnovej!

Ač kruté se to jeví,
takový život je,
a ten, kdo tohle neví,
děsně se blamuje!