Zástava srdce? - - arrythmie pak zase - - - - chybí rok, čtyři doby. Prostoj. Hiát. Žije, však není to co byl: zrak lekle rybí. Takt zaplněný pauzy prázdna značkou. Stůl, židle, budoucími obsazené slovem, jež není nic než hříčkou, hračkou, štěkem, co ovce, hňupy jinam žene. Vznešená slova, cizí, zdomácnělá. Na starém mostě turistická trasa narvaná, přitom prázdná, hlučná mela, bábelsky nesrozumitelná masa. Ticho, jak Munchův výkřik děsné hrůzy. Prázdnota v očích srdceryvné lůzy. |