Británii postihla nejhorší sněhová kalamita za posledních 18 let. Město je paralyzováno sněhovým příkrovem, vázne doprava, nechodí pošta, nevyváží se odpadky. Stovky řidičů uvízly v závějích. Ledová krusta padající z dopravního značení rozbila čelní sklo desítkám aut jedoucím po dálnicích. Radnice některých měst otevřely krizová centra, kde mohou nouzově přespat ti, kteří nedojeli. Milión britských školáků si užívá sněhové prázdniny. V Londýně přestalo fungovat letiště, autobusy, metro...

Posypová sůl je na příděl. Solné doly těží 24 hodin denně, přesto za týden vytěží množství, které silničáři spotřebují za den, a zásoby vystačí ještě tak na dva dny. Silničáři přišli s revolučním řešením, že na vedlejších komunikacích by se místo soli dal použít písek, v některých oblastech začali používat potravinářskou sůl. Ošetřují ovšem pouze hlavní silnice, a to ještě sporadicky. Vedlejší uličky či chodníky neošetřují vůbec. Na každém rohu je zato k dispozici bedna s pískem, takže řidič, který kromě povinného ručení platí ještě stovky liber ročně silniční daň, si může vozovku sám posypat. Pozdní odpoledne tak představuje okamžik družné spolupráce sousedů, kteří vyzbrojeni kyblíky a lopatkami odhodlaně bojují za sjízdost své uličky. Vypadají natolik roztomile, že mi to nedá, a přestože chodím do práce pěšky, jdu je v jejich úsilí podpořit.

Po týdnu usilovného boje se živlem zdá se být většina vozovek sjízdná a díky slunečním paprskům se již objevily i první schůdné chodníky. Do Británie míří lodě naložené solí z Německa, Španělska, Itálie, Tuniska...

Popsanou apokalypsu má na svědomí deseticentimetrová vrstva sněhu, která sotva tak stačí dětem, aby se sklouzly na bobech z nejbližšího pahorku.

Malá pomluva na závěr: Pro příval skutečného sněhu byla prý uzavřena místní umělá sjezdovka.

Čím dál víc mě fascinuje infrastruktura České kotliny. Plynárny mají zásoby plynu na rozdávání, silničáři nejen že promptně odstraňují následky řetězových havárií, ale ještě se každý rok předzásobí posypem, při povodních elektrárny vypínají proud, který pak nezabíjí lidi jako v New Orleans, a to vůbec nemluvím o fungujícím zdravotnictví. Tuhle mi říkal jeden arabský kolega, že než aby se nechal ošetřit anglickým zubařem, raději odjel nechat si udělat zuby do Pákistánu...