Prolog |
|
Prší |
Prší. Rána nad jezerem se blyští svou syrovostí. Snažím se zachumlat stále více do starého pláště. Tvoje oči na mě hledí, jsou studené a přitom plné citu. Koně opodál frkají a ryjí kopyty v podlaze země. Jsem
zproštěn starání se o své šílenství. Vím, že to brzy všechno
skončí. Tvoje smrt mi dala plášť. Možnost schování se v blázinci a
občasným vycházkám daleko po mole. Tiché zachechtání stromů mě znovu
přivede do začátku dne. Jako nedopité kafe se jas rozlévá po obloze.
Opratě v ruce. Drkotání zubů a odzbrojeného úsměvu. Nikdy jsem neuměl
dobře vyprávět. Moje zápisky a já mezi skalisky. Cítím onu lehkou
bolest, která se neustále vrací jakmile se snnažím potlačit myšlenky na
tebe. Skrz mramovorou stěnu se dotýkám hluku kovadlin a tepu mých snů. Poslední
zastávka před skokem do prostoru. Převozník nechce zaplatit, cítí, že
ho vystřídám dobrovolně a bez řečí. Jenom na sebe lehce kývneme a pádlo
je předáno. Převozník se přemění na užaslého
chodce a sleduje mě z autobusové stanice. Stojím sám přímo u plovoucí
podlahy, cesta je temně vyznačena do symbolů za okny. Sbírám
poslední zbytky sil, bouchám pěstí přímo do hlavy sežehnuté tváře a
dveře se otevřely. Zpívám, klečím, točí se mi hlava. Ze zmaru,
z polibků, přijímán pod obojím /snad ano/, procházím kolem syrových
žen, mají sepjaté ruce, lehce se jich dotýkám a cítím chlad jejich
kovu. Nespoutaně mizím v kopuli a knez prožívá každou smrt zvlášť. Beru
meč ze stěny a cítím své rozdvojení. Stejně jako když potrháte stehy ve
tváře i já hořím v iluzi světla. Jediný záblesk a můj pokoj včetně
kožených pout se rozplyne. Cítím básně pod jazykem a splývám s proudící
řekou. |
|
Epilog |
|
Počet úprav: 2, naposledy upravil(a) 'Pan Japko', 26.12.2008 10:32.
Názory čtenářů |
26.12.2008 07:15
stanislav
|
silně neumělý, ale je to tam. |
26.12.2008 12:43
animovaný medvídek
|
Vůbec nevím,co k tomu mám napsat. Myšlenek je tam plno, i náznaků,ale celkově se to drží jenom částečně určitý fantasmagorie. Asi tak,jakože "syrový syrový syrový" :-)
Líbí se mi,když lidi,co píšou normálně poezii,občas napíšou prózu.. prozaici by se měli naučit takovou tu sílu momentu,kterou dokážou poetové zpracovat. I když někdy až moc nepochopitelně až neuchopitelně :-) šťastný a veselý.. |
26.12.2008 12:53
Pan Japko
|
animovaný medvídek napsal(a): Vůbec nevím,co k tomu mám napsat. Myšlenek je tam plno, i náznaků,ale celkově se to drží jenom částečně určitý fantasmagorie. Asi tak,jakože "syrový syrový syrový" :-)
Líbí se mi,když lidi,co píšou normálně poezii,občas napíšou prózu.. prozaici by se měli naučit takovou tu sílu momentu,kterou dokážou poetové zpracovat. I když někdy až moc nepochopitelně až neuchopitelně :-) šťastný a veselý.. jako dík:-)..je tam lehká návaznost na báseň jezero na začátku,...... jinak taky pěkný vánoce:-) |
26.12.2008 13:15
nesmrtel
|
Hm, vize jako prase! :) (Zlatý prasátko si neviděl, protože ses přežral, tak...) :)
Safra, dobrý! |
26.12.2008 13:19
Pan Japko
|
nesmrtel napsal(a): Hm, vize jako prase! :) (Zlatý prasátko si neviděl, protože ses přežral, tak...) :)
Safra, dobrý! když jsem to psal tak jsem skoro usínal, právě jsem přečet nějakej hroznej přednáškovej cyklus a byl úplně mimo, vzniklo tohle |
Přidat názor ...nápověda k hodnocení |
(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)
|