Dílo #5399
Autor:mari
Druh:<žádný>
Kategorie:Poezie/Ostatní
Zóna:Jasoň
Datum publikace:29.04.2004 07:49
Počet návštěv:1225
Počet názorů:13
Hodnocení:10

Prolog
přátelství poem blues
for child

Schody u nádraží
byl to roztodivnej den
kterej pomalu končil
u rezonujících schodů


z oblohy se vracely kamínky
co tam naházeli
dva roky předtím
- to byli ještě celí
ulepení od slunce
a svět byl jedna velká velryba
ve které se všechno dotýkalo tak měkce
schovalo se uvnitř
a ukazovalo nad hladinu
jen aby se mohlo nadechnout..

jako malí žízniví rejnoci
se pak probudili
s bolavou hlavou
ve světlodýchající mozaice
toho na co nezbude žádné blízko

a všechno bylo správně

všechno co se kdy stalo




Názory čtenářů
29.04.2004 12:19
deepmadness
hezky pjekně líbí...***
29.04.2004 12:22
johanna
hezké obrazy, občas zbytečně mnoho pocitů, slov... doslovnost
působí příjemným pocitem, ztišení...
29.04.2004 14:24
midiman
Tyhle věci čtu moc rád, protože přitom nechutně falešně mládnu... dobře se to nese a dá se na tom plout až do útrob rejnoků a velryby.
29.04.2004 15:58
Hester
z oblohy se vracely kamínky
co tam naházeli
dva roky předtím
- to byli ještě celí
ulepení od slunce
a svět byl jedna velká velryba

***
29.04.2004 16:43
Diotima
přivolalo mi to pocity z pozdního dětství!*
29.04.2004 17:52
guy
29.04.2004 20:12
weirdo
...ve světlodýchající mozaice
toho na co nezbude žádné blízko

a všechno bylo správně

všechno co se kdy stalo

*
29.04.2004 23:20
mari
děkuju..udělali jste mi strašnou radost!
23.05.2004 19:23
Rozárka
to bylo takový jak kdybch byla lodka a tys mě vrátila o kousek zpátky na cestu kterou už sem jela... ale vlastně loďka nejezdí po cestách ale pluje ve vlnkách... no tak tak nějak :)
23.05.2004 19:26
mari
děkuju..:)
15.03.2005 11:41
stanislav
s tou velrybou je to docela vyvedený. jinak na moje poměry až moc poetický... různý tohle světlodýchání apod. mi moc nejde pod fousy... :o)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)