viděl jsem tě obtočenou režnou nití
jako panenku která s hořícíma rukama
měří hladinu Moravy a vzpomněl jsem si
na to jak jsme seděli na okraji mostu
a stará paní nás vizionářsky varovala :
„včera se taky dva utopili, kluk a holka“
a já jsem si skousl do rtu how to disappear
a věděl jsem že za hodinu se mnou nebude k hnutí
že přimrznu k nádraží a natáhnu fialový lampy
přímou cestou na mars a na dobrou noc ti
vypíchnu oči zkřiveným obličejem
viděl jsem tě balancovat na louce se střechou
mokrých pařezů a vymýšlel jsem kde asi jsou
a za nějakých sedm minut už jsem to věděl
v zadní kapse se každý den narodí
254 důvodů pro naši existenci
zbortila se mi hlava na vlastní rameno
když jsem došli před dveře a zaťukali
noc musí tvořit kontrast se dnem
tak jako vlk polykající měsíc skrz modrý okno
viděl jsem tě hypnotizující velitelku
černých vojáků s okoralým bochníkem něčeho
v batohu jak se převalují přes kopce
jak na sebe navzájem pokřikují
„chtěl bych být ty a ty bys chtěl být já“
katedrála svatého václava byla
vypleněna dneska nad ránem
nezůstalo nic než borůvkové žvýkačky
a dvojbarevná marmeláda v rozestlané posteli
viděl jsem tě usínat na lavičce
lekat se s ještěrkou na zádech smát se
protože to není pravda nejsi to ty
nikdy jsi to nebyla ty