Autoři  Stránka autora  Názory autora  Díla hodnocená autorem 

Dílo #53188
Autor:Pan Japko
Druh: Tvorba
Kategorie:Próza/Na pokračování
Zóna:Jasoň
Datum publikace:03.11.2008 22:44
Počet návštěv:945
Počet názorů:11
Hodnocení:4 1
Patří do sbírky:Napořád

Prolog
 
Napořád

Intermezzo I.
Sláva. Strhněme z piedestalu všechny ty klamné pohyby našich zveličených snů. Začínám jako nějaké bytostné programové prohlášení fanatických šílenců. Dost bylo hlasů z mysli pomatených.
Děj I.
Po ranní kávě a kousku ulomeného chleba se moje ústa prolévají živnou hořkostí všech rán. Největší iluze člověka je totiž to, že každý sám trpí svou samotou. ,, Já jsem sám, oni jsou všichni." Ležela na mé posteli. Ještě nahá a její bělostná pleť se leskla v zákrytu okeních žaluzií. Jsem sám. Já Ty. Slova. Slova jsou právě naší mezí v životě mezi trsy pošlapané trávy a vzlykotu večerních a syrových ústřižků z nicotných uměleckých pocitů. Moje roztrhané tričko zdánlivě evokuje hradbu mezi touhou zpola vystoupit na jeviště a nechat si svítit do očí reflektory. Stál bych. Žil bych. Ty jako čas také.
Intermezzo II.
Rozleptané chvění našich těl a tupý náraz do konce světa. Útesy a moře plné ryb s rozřezanými břichy se směje. Plavu a jsem zároveň pohlcován. Temnotou, rudými kachličkami, strunami utopenců.
Lyricko banální slova I.
Moje temná lyrika se bortí u stěny stromů. Stojím tiše na náměstí a přecházím pomalu od jednoho konce fontány k druhému. Piju, pomalu ale jistě. Sochy mi kynou s radostnými tvářemi a já, že přijdeš. Sny jsou již zřetelnější. Zabrán do úvah nad nocí nebe se třesu blahem a zároveň stud se plíživě line po celém městě. Přijíždíš ve voze. Jezdci s plášti tě táhnou za sebou. Křičíš.
Intermezzo III.
Ranní sprcha mizí v odpadu a já se cítím lépe. Nárazy zvonu do alejí veršů mě však vyvádějí z míry. Stále ležíš bez hnutí. Moje přeměna trvá jen několik málo okamžiků. Stojím ruku v ruce se svojí vášní a chci napodobit pohyby přísedících soudců. Těkám.
Konečná fáze
Oplývám všemi květy z tvých úst. Neslyším jak voláš. Vlny se bortí o pobřeží. Naše skupina sedí na palouku a kolem nás létají včely a s radostným bzučením opylují květy. Ona já i On mávají papírovými kapesníčky. Loučíme se. Jsme již plně vybaveni moudrostí, romantičností a vzhledem dekadentních umělců. Napořád?
Epilog
 

Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Pan Japko', 03.11.2008 22:49.

Názory čtenářů
03.11.2008 23:22
josefk
Intermezzo I, to je jako K.H.M. :-)
03.11.2008 23:24
Pan Japko
 
josefk napsal(a):
Intermezzo I, to je jako K.H.M. :-)
Jako napadlo mě to tak no:-)
03.11.2008 23:28
josefk
Pan Japko napsal(a):
 
josefk napsal(a):
Intermezzo I, to je jako K.H.M. :-)
Jako napadlo mě to tak no:-)
však seš skoro klasik :)
03.11.2008 23:30
Pan Japko
teda pepo ty válíš dneska:-)
03.11.2008 23:34
josefk
no Martine, ty budeš válet až ten sníh nebo husí stehno po talíři a nebo mladé víno po patře?
04.11.2008 06:23
stanislav
pěkně jsi to sesumíroval. malilinkato moc tlačíš na pilku, že to cucáš lehce sem tam z prstika či knih, ale jako de to prominout...
04.11.2008 08:25
Pan Japko
 
stanislav napsal(a):
pěkně jsi to sesumíroval. malilinkato moc tlačíš na pilku, že to cucáš lehce sem tam z prstika či knih, ale jako de to prominout...
jako hledám se v tomhle, myslím v prose
04.11.2008 08:32
stanislav
hledej, ale zas ty experimenty nepřežeň, najdi si jen a jen svuj styl... 
04.11.2008 23:31
Lu_Po
fair
04.11.2008 23:33
Pan Japko
 
Lu_Po napsal(a):
fair
dneska je i dvojka napsaná:-)

Přidat názor        ...nápověda k hodnocení
Avízo:
Anonym neuděluje tipy Skrytý názor

(Pro přidání názoru je třeba se přihlásit)