Sníh taje do krůpějí.
Jen v koutku pod jabloní
sněženka rozespalá
ještě chce snít.
Vrána ji probudila.
Zvoneček k slunci kloní -
paprskem podalo jí
hřejivou nit.
Sníh taje do pramenů.
Jen v koutku za rybízem
sněženku uplakanou
rozechvěl smích.
Slunce ji pošimralo
na lístcích zelenavých -
sama je natahuje ze závějí.
Sníh roztál do potoku.
Tam v koutě pod jabloní
sněženku rozehřálo
u ramínek.
Vrána už nekrákorá
ze větví ojíněných -
zima z nich odkapala
do vzpomínek.
Počet úprav: 1, naposledy upravil(a) 'Madelaine', 03.11.2008 13:32.